Ačkoliv standardní ekonomická teorie popisuje člověka jako poměrně chladnou bytost, bez komplikací jako je osobnost, emoce a vztahy k ostatním, hledající výhradně své vlastní potěšení, behaviorální ekonomové již dlouho dokazují, že maximalizace vlastního užitku k vysvětlení lidské podstaty zdaleka nestačí. Příkladem může být hojně pozorované altruistické chování, kdy mají lidé potěšení z toho, že dělají něco pro ostatní.
A to, že potěšit ostatní, může být v konečném důsledku prospěšné i pro vás, opakovaně potvrzuje i věda. K závěru, že štědrost podporuje pocit štěstí samotného původce, došla například studie ze švýcarské Curyšské univerzity, která byla publikovaná v časopise Nature Communication. Vědci pracovali se stovkou dobrovolníků, z nichž každý si měl představit, že obdrží částku 100 dolarů, kterou by měl v následujících týdnech utratit.
Altruismus bohatých a chudých. Kdo je (ne)ochoten se dělit?
Avšak zatímco polovině účastníků vědci řekli, aby přemýšleli, jak by onu částku vynaložili na své potřeby, druhá polovina měla nařízeno uvažovat o tom, jak by ji utratili za někoho, koho znají. Po tomto experimentu výzkumníci provedli další, a sice neurologický test. Pomocí magnetické rezonance zkoumali mozky účastníků. Přitom se zaměřili především na oblasti spojené se společenským chováním, velkorysostí, štěstím a rozhodováním.
Zajímavým zjištěním je pak to, že ti, co souhlasili, že obdrženou částku utratí za ostatní, vykazovali vyšší aktivitu v částech mozku spojených s altruismem a štěstím. Stejně tak po experimentu sami reportovali vyšší subjektivní úroveň štěstí, shrnuje výsledky server Time. „Naše studie poskytuje behaviorální a neurologický důkaz, který ukazuje na souvislost mezi štědrostí a štěstím,“ citoval server Swiss Info Philippa Toblera, hlavního autora.
Úmrtí, kterým šlo zabránit, stojí globální ekonomiku biliony dolarů – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/HHhozo6kVS prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/o0KdT0EWuz
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. srpna 2018
„Naše výsledky naznačují, že aby člověk dosáhl štěstí prostřednictvím velkorysého chování, části mozku spojené s empatií a sociálním vnímáním musí přepsat sobecké motivy v částech mozku spojených s odměnami. Tato zjištění mají důležité implikace nejenom pro neurovědu, ale i pro vzdělávání, politiku, ekonomiku a zdraví,“ dodal neuroekonom z katedry ekonomie Curyšské univerzity.
Štědrost vás totiž může učinit nejen šťastnými, ale rovněž i zdravými. Například analýza 40 studií o dopadech dobrovolnictví, která byla publikována v časopise BMC Public Health, zjistila, že jde nejen o pozitivní vliv na životní spokojenost, ale rovněž i na duševní zdraví v podobě snižování deprese a úzkosti, jakož i prevenci proti předčasnému úmrtí, shrnuje závěry Huffington Post.
Experiment z Univerzity Britské Kolumbie pak testoval, zda může utrácení peněz za ostatní snižovat krevní tlak. A jak shrnuje The Conversation, ukázalo se, že ano. Pozitivní vliv pomoci druhým na snižování vysokého krevního tlaku pak dokládá další serverem citovaná studie, která se zabývala dopadem dobrovolnických aktivit na zdraví lidí starších 55 let.
Štěstí za peníze nekoupíš? Musíte jich mít víc než ostatní, tvrdí studie
