Vegetariánství, spolu se svojí radikálnější formou v podobě veganství, v posledních desetiletích a letech získává stále více a více příznivců. Nejíst maso není jen stravovací zásada, ale životní styl a cesta. Avšak jak zjistila studie Proceedings of the National Academy of Sciences, touto cestou můžete pomoci nejen sobě a zvířatům, ale také celé ekonomice.
Člověk se může rozhodnout stát vegetariánem z několika důvodů. Tím hlavním bývá, že lidé chtějí zabránit utrpení zvířat, může to být však také součást zdravějšího životního stylu či ohledu na životní prostředí. Jako všechno ostatní, stejně tak i vegetariánství má ovšem své náklady a výnosy, a to nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost, potažmo pro ekonomiku. Co tedy pro hospodářství znamená, pokud se rozhodneme nejíst maso?
Ekologická katastrofa: Odpad z pet lahví váží téměř jako lidstvo
Ekonomickými aspekty (ne)spotřeby masa se zabývala studie z roku 2016, kterou pro Proceedings of the National Academy of Sciences zpracoval Marco Springmann a jeho kolegové z Oxfordské univerzity. Vědecký tým došel k závěru, že pokud se Američané budou držet svých „nezdravých“ spotřebitelských návyků, mezi které mimo jiné patří vysoká spotřeba masa, a neposunou se směrem k vyváženějšímu a zdravějšímu stravování (to jest méně živočišné a více rostlinné stravy), bude to Spojené státy stát mezi 197 a 289 miliardami dolarů každý rok – až do roku 2050 (pak to bude ještě horší). Za celou globální ekonomiku pak budou tyto roční dodatečné náklady čítat zhruba 1,6 bilionu dolarů.
Spriegmann a kolegové si vytvořili několik potenciálních stravovacích scénářů, které by mohly probíhat do roku 2050, a následně porovnali náklady na zdravotní péči a náklady spojené s dopadem na životní prostředí, včetně klimatu. Z výsledků analýzy vytvořil server The Atlantic přehlednou tabulku.
Too hot to work: Globální oteplování jako ekonomická katastrofa
Pokud by se Američané posunuli od nynějšího stavu k dodržování doporučených dietních zásad, tedy značně by omezili spotřebu masa a dalších živočišných produktů a naopak by jedli více ovoce a zeleniny, USA by mohly každý rok ušetřit přes 197 miliard dolarů. Z toho 18 miliard by bylo v podobě snížení dopadů na životní prostředí, drtivá většina úspor by však pramenila z ušetřené zdravotní péče. Pokud by se pak všichni obyvatelé stali vegetariány (zcela by přestali jíst maso), USA by ročně ušetřily přes 258 miliard dolarů, a jestliže by všichni přešli na veganské stravování (kromě masa by vyřadili také vajíčka, mléčné výrobky a veškeré živočišné produkty), úspory by činily dokonce přes 289 miliard dolarů.
S nadměrnou spotřebou masa a nedodržováním zásad zdravého životního stylu je totiž spojena řada nemocí a jak uvádí studie, Spojené státy, které mají extrémně vysoké náklady na zdravotní péči, by revolucí ve stravovacích návycích svých občanů ušetřily zdaleka nejvíce. Jak však dodává Spriegmann, donutit spotřebitele ke změně je velmi složité: „Kolik zdravotních výzkumů již ukázalo, že ačkoli jednotlivci mohou zřejmě udělat mnoho, není příliš efektivní apelovat na jedince bez změn v celkovém kontextu,“ citoval jej server The Atlantic. „Co skutečně funguje, to jsou populační přístupy, které ovlivňují celé prostředí v rámci stravování,“ dodal odborník.
Libertariánský paternalismus: Nenásilné řešení lidských neřestí? – Roklen24.cz https://t.co/ojo8Mx3k9p prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/oTSFOEjeyf
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. září 2017
