„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je naproti tomu vlastní jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy,“ nechal se kdysi slyšet někdejší premiér Spojeného království Winston Churchill. Jistě by každý souhlasil, že bohatství je lepší než bída, nicméně pokud je v kapitalismu nerovnosti až příliš, pak to přímočaře vede k třídní válce. A někdy i krvavé.
I když si lidé většinou myslí, že veškeré zlo páchané ve společnosti má na svědomí hrstka zvrácených jedinců, zatímco zbytek, lidově řečeno, seká latinu, ve skutečnosti se téměř všichni pohybujeme na pomyslné linii někde mezi těmito dvěma extrémy. A to, k jakému se nakonec přiblížíme, je mnohdy přímočaře determinováno tím, jak moc naštvaní na zbytek světa jsme.
Přitom jednou z věcí, která dokáže lidi pořádně naštvat, je nerovnost v příjmech, potažmo v distribuci bohatství – tedy mluvíme-li o té „chudší“ polovině. Je dokázaným faktem, že pro pocit lidského štěstí není určující ani tak absolutní úroveň jeho bohatství či životní úrovně, ale to, jak dobře či špatně na tom je v porovnání s určitou referenční skupinou – například se svými sousedy.
Nerovnost jako klíčový hybatel krize. Příklad USA
A co se stane, když zjistíte, že soused je na tom o mnoho lépe než vy? Patrně se naštvete. A někteří se naštvou tak, že si prostě vezmou to, co jim – podle jejich názoru – také patří. Alespoň to naznačují závěry nového paperu s příznačným názvem „Sousedská příjmová nerovnost a majetková kriminalita“ (Neighbourhood income inequality and property crime).
Neil Metz a Mariya Burdina zde zkoumali data ze třech amerických měst (Nashville, Portland a Tucson), přičemž zjistili, že příjmová nerovnost v sousedství je velmi dobrým prediktorem míry majetkové kriminality v oblasti. Přidaná hodnota výzkumu je zejména v tom, že nezkoumali agregátní data za celá města, ale za menší bloky, tedy blízké sousedství, se kterým obyvatelé přicházejí denně do kontaktu. Vědci z University of Central Oklahoma přitom objevili signifikantní pozitivní vztah mezi nerovností v příjmech a frekvencí krádeží a dalších majetkových přečinů v daném místě.
Nicméně další výzkumy ukazují, že nerovnost není jen dobrým prediktorem majetkové kriminality, ale vůbec kriminality obecně. Analýza dat americké FBI, kterou publikoval server Zippia, ukázala, že hodnota Gini koeficientu pro jednotlivá americká města, kterým je měřena příjmová nerovnost (přičemž platí, že čím vyšší hodnota, tím vyšší nerovnost), vykazuje významnou pozitivní korelaci s mírou kriminality.
Končíte školu během recese? Bude z vás kriminálník
A nakonec to nejhorší. Jestliže vysoká nerovnost zvyšuje míru majetkové kriminality a koreluje i s výskytem vysoké kriminality obecně, pak je zajímavou otázkou ke zkoumání i to, jaký je vztah mezi nerovností a násilím. Kauzalitu vedoucí od příjmové nerovnosti k míře násilné kriminality ve své studii potvrdili například autoři z World Bank.
Co se týče vztahu mezi nerovností a vraždami, zde se zdá být problém trochu složitější – autoři analýzy dat ze 14 vyspělých států za léta 1975 a 1995 uzavírají, že v méně rovných společnostech existuje vyšší míra vražd než v rovnějších, nicméně vztah je podle nich nelineární a jako na klíčový determinant poukazují spíše na relativní deprivaci, která nicméně bývá způsobena právě majetkovou či příjmovou nerovnosti. O nerovnosti jako o „nejlepší proměnné pro předpověď míry vražd“ hovoří také server Evonomics, kde jsou (nejen) data rozebrána z několika úhlů.
Efekt rozbitého okna aneb květinami a zelení proti násilí a kriminalitě
