Chudoba degraduje mozek

Existuje řada důkazů o tom, že děti vyrůstající v zajištěných domácnostech se pyšní lepším nejen fyzickým, ale i psychickým zdravím než ty, které pocházejí z chudých rodin. Některé výzkumy také naznačují, že existuje pozitivní vztah mezi příjmem domácnosti na jedné straně a intelektuálním výkonem dětí na straně druhé. 

Jak The Guardian nedávno citoval rozsáhlou analýzu ekonomů z London School od Economics, výsledky 55 ze 61 studií z osmi zemí, které byly provedeny v posledních třech dekádách, ukázaly, že chudoba má na děti negativní vliv v mnoha ohledech. Děti vyrůstající v chudých domácnostech se často svého startovního socioekonomického nezbaví ani v budoucnosti. Na tom samozřejmě mohou hrát značnou roli faktory, jako je počáteční vybavení zdroji či možnosti vzdělávání, které mají děti z chudých rodin často omezené.

Byl však také dokázán pozitivní vztah mezi příjmem domácnosti a školními výsledky či obecně intelektuálním výkonem dětí, což je často připisováno ambicióznější výchově ze strany bohatších rodičů. Neurovědci z University of Pennsylvania se však rozhodli zjistit, zda vyrůstání v chudobě nepůsobí i na samotný mozek. Jako výzkumný vzorek si pro jednu studii zvolili 60 dětí z veřejné školky ve Filadelfii, přičemž 30 z nich pocházelo ze střední třídy a zbylých 30 bylo z rodin, které se pohybovaly kolem hranice chudoby (ta byla v USA pro rok 2015 pro čtyřčlennou rodinu stanovena na 24 250 USD). S těmito pak provedli sérii testů a experimentů. Tento výzkum je specifický zejména v tom, že rozdíly v řešení kognitivních úkolů mezi dětmi z chudších a bohatších, natož pak jejich vazbami na strukturu mozku, se dosud nikdo nezabýval. 

 

 

Neurovědci z University of Pennsylvania tak udělali řadu testů zaměřujících se na kognitivní schopnosti, které jsou spojeny s určitou oblastí mozku. Podle výsledků, které citoval The Guardian, se mozková aktivita mezi dětmi skutečně výrazně lišila. Testy měřily například stupeň vývoje jazyka a výkonné fungování – soubor duševních procesů zodpovědných za pracovní paměť, uvažování a sebeovládání. Ukázalo se, že děti z rodin nízkými příjmy vykazují v obou oblastech mírně až výrazně horší než jejich vrstevníci ze středních vrstev.

V další studii použili výzkumníci také snímky z magnetické rezonance. Na základě 283 snímků zjistili, že děti z chudších a méně vzdělaných rodin mají tendenci mít tenčí subregiony prefrontální kůry – to je část mozku silně spojená s výkonným fungováním – než děti ze střední třídy. To může vysvětlit jak slabší školní výsledky, tak i nižší IQ. V rozsáhlejší studii pak ti samí neurovědci pomocí magnetické rezonance zkoumali 1099 dětí a dospívajících a zjistili, že mozky lidí s vyšším rodinným příjmem mají větší plochu než mozky jejich chudších vrstevníků. Nejsilnější korelace se objevila v oblastech mozku spojených s jazykovým a výkonným fungováním.

Budete v budoucnu bohatí? Napoví vaše DNA

 

Newsletter