Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Čína a odliv „mořských želv“

V krizovém roce 2008 se napříč Wall Street prohnala mohutná vlna propouštění. Toho okamžitě vyžil Peking, aby na svou stranu přetáhl všechny talenty ze světa financí, kteří se měli podílet na reformě finančního světa druhé největší ekonomiky.

V létě 2015 byli tzv. haigui, ve volném překladu „mořské želvy“, neboli navrátilci ze zámoří, potřeba nejvíce. Po ročním intenzivním akciovém boomu totiž čínské trhy implodovaly a tamní regulátoři, v čele s komisí pro cenné papíry, nebyli schopni výprodej zastavit.

Jak je to možné? Všichni haigui, tedy experti se zahraničními zkušenostmi, totiž vládní instituce opustili a vrátili se zpět do soukromého sektoru, a to s pocitem zklamání a znechucení.

Agentuře Reuters se se svou zkušeností svěřil bývalý zaměstnanec čínské komise pro cenné papíry a jeden z dvaceti vysoce kvalifikovaných expertů se zahraniční zkušeností, který si přál zůstat v anonymitě. Právě on byl jedním z haigui, kteří uposlechli volání o pomoc a vydali se zpět do své rodné země.

„Přestěhovali jsme své rodiny zpět do Číny a vzdali se našich dobře placených zaměstnaní, protože jsme chtěli být nápomocní,“ řekl nejmenovaný expert pro Reuters. On společně s dalšími lidmi stejného osudu pak byl vyslán do Jinggangšanu, bývalé revoluční základny, kterou během občasné války využíval Mao Ce-tung, aby tam získali potřebný „výcvik“.

Po jeho absolvování byl zařazen do chodu vládní instituce. Tam se však prvotní idealismus postupně přeměňoval v cynismus. Výše nového platu byla pouhou špetkou toho, co si vydělal ve svém předchozím zaměstnání, a vůbec nikdo nedokázal ocenit jeho zahraniční zkušenosti. „Uběhlo několik let a nikdo z nás nebyl povýšen. Některým dokonce nebyla přidělena ani konkrétní pracovní pozice,“ popsal anonym situaci na úřadě.

Vyjma nejmenovaného respondenta opustili komisi pro cenné papíry i takoví odborníci jako Tang Xiaodong, bývalý šéf oddělení exotických derivátů u ABN AMROI, poté Li Bingtao, který předtím působil u J.P. Morgan, a v neposlední řadě i žák nobelisty Roberta Shillera, Luo Dengpan.

Vymývání mozků

Anonymové, kteří s agenturou Reuters o dané problematice hovořili, potvrdili, že během posledních dvanácti měsíců se na úřadě rozpoutala hotová vlna rezignací. „Téměř každý týden byla podána nějaká výpověď. Postupem času se tempo dokonce ještě navyšovalo,“ zaznělo z úst respondentů.

Čínští manažeři fondů privátního sektoru tak celou situaci popisují jako stav, kdy trhy zůstaly v rukou těch, kteří jim vůbec nerozumí. „Současní regulátoři nemají dostatek odborných znalostí, jako měli ti, kteří v úřadu byli v nedávných letech,“ míní nejmenovaný obchodník s deriváty cizí banky působící v Hongkongu. „To pak ve výsledku vedlo k uplatňování kontraproduktivní politiky,“ dodal.

Pod tím je potřeba si představit například nepochopení rizika obchodování na marži především v případě malých investorů či zpackaná reforma trhu primárních emisí akcií společností vstupujících na trh.

Absolutní selhání

Právě tato selhání silně podkopala důvěryhodnost vlády a regulátorů. Jasně patrné to bylo v červenci letošního roku, kdy investoři na vlastní oči viděli, že čínská vláda nemá efektivní prostředky, kterými by pád zastavila.

Na podporu akciových trhů vydala vláda 900 miliard jüanů, přesto však indexy převážně padaly, aby tak celkem odepsaly svou tržní hodnotu o velikosti 4,5 bilionů dolarů. Veškerými kroky posledních týdnů, které měly vést k zastavení propadu trhů, se čínská vláda navíc ještě vzdálila svému původnímu cíli přilákat prostřednictvím liberalizace zahraniční investory.

 

Newsletter