Čína své dluhové problémy dlouho dobu ignorovala. To se však změnilo minulý měsíc, kdy šéf čínské centrální banky Zhou Xiachuan přiznal, že mají „problém“. „Podnikové zadlužení je příliš vysoké,“ citovala jej agentura Reuters, „a bude trvat déle, než se jej podaří dostat na zvládnutelnou úroveň.“
Čínské dluhy jsou příliš vysoké. Podle odhadu Institutu mezinárodních financí se pohybují mezi 250 a 300 % HDP. Největším problémem jsou přitom zmiňované dluhy nefinančních podniků. Ty jsou z velké části tvořeny neefektivními státními podniky, které jsou často závislé na dotacích.
Zhou Xiachuan pro agenturu Reuters dále uvedl, že proti vysoké míře zadlužení podniků bude tvrdě zakročeno. Státní firmy budou restrukturalizovány a bude omezována nadbytečná průmyslová kapacita. Banky budou muset přestat podporovat finančně neperspektivní společnosti, aby se tyto „zombie“ dostaly z trhu.
Dalším z čínských dluhových problémů je zadlužení domácností. To má na svědomí zejména narůstající počet hypoték, na které jde více než 70 % nových dluhů. Právě rostoucí počet úvěrů na bydlení, vedoucí ke značnému nárůstu cen nemovitostí, byl jedním z tahounů hospodářského růstu, který Čína v posledních letech zažívala. Hypotéky nyní tvoří pětinu nesplacených čínských dluhů.
Na čínské problémy se zadlužením na několika frontách opakovaně upozornil i Mezinárodní měnový fond. Podle oficiálních údajů Číny se tamní celkové zadlužení zvedlo za první dva měsíce letošního roku na 277 % z 254 % HDP na konci roku 2016. Výrazně přitom roste podíl nového úvěru, který je použit na úhradu dluhové služby. Čína se tak dostala do fáze „Ponzi financování“.
