Čína jako morová rána finančního světa

Někteří čtenáři dozajista shlédli „béčkový“ film Velké nesnáze v Malé Číně. Tento název bychom si mohli vypůjčit a použít ho na aktuální situaci na světových trzích, ovšem s mírnou úpravou. Ve výsledku bychom tak dostali „Velké nesnáze ve velké Číně a ve zbytku světa“.

Neuplynul ani půlrok a opět jsme svědky propadu čínských trhů, který se postupně přelil do ostatních zemí. Rozbuškou byla data. V pondělí by zveřejněn index PMI reflektující vývoj čínského průmyslového sektoru. Jeho propad, doprovázený propadem čínského jüanu, potvrdil negativní sentiment, který jde ruku v ruce s celkovým zpomalením ekonomického vývoje země. K situaci navíc přispěl i fakt ohledně vypršení lhůty zákazu prodeje akcií čínských společností zahraničními investory.

Jak byl výsledek? Propad hlavních čínských indexů o 7 % a následné uzavření trhů, díky kterému se ztráty ještě více neprohloubily. Zbytek dne byl tedy v Číně „zachráněn“, ovšem jinde ve světě, především v Evropě a Spojených státech, tomu tak nebylo. Nervozita se přelila doslova jako morová rána, aby tak vyhnala evropské pondělní ztráty na 4 % a americké na více jak 1 %.

I v úterý ztráty pokračovaly, byť ne v takové míře jako v pondělí. Faktem ale zůstává, že Čína jakožto možná rozbuška ještě většího výplachu trhů přetrvává i nadále. Nepomůže ani další peněžní injekce od Čínské lidové banky, stejně tak nebude mít dlouhodobější vliv ani omezení podílu akcií, které mohou prodat velcí akcionáři čínských veřejně obchodovaných firem za určité období.

Na to, jaké globální dopady by mohl mít další pád rudého draka, a to jak na akciích tak i co se týče ekonomiky, se zaměřil Ron Insana, analytik a komentátor serveru CNBC. V rámci Evropy by dle jeho názoru mohlo být poškozeno především Německo, které do Číny vyváží poměrně širokou paletu zboží. Propojenost ostatně potvrdil včerejší den. Hlavní německý akciový index Dax odepsal v návaznosti na asijské události zhruba 4 %.

Ani Spojené státy nezůstanou nedotknuté, a to nejen z hlediska exportérů a zisků firem, ale rovněž i z hlediska Federálního rezervního systému. Právě ten čelí pozornosti investorů, kteří očekávají, kdy a jak bude centrální banka jednat v otázce druhého kola navyšování svých hlavních úrokových sazeb.

Vzhledem k tomu, že na prosincovém zasedání Fedu zaznělo, že banka bude bedlivě pozorovat, jak se trhy a ekonomika „poperou“ s prvním úrokovým navýšením po téměř deseti letech, bude do dalšího rozhodování zcela jistě zasahovat i dění v Číně. Pokud by se opakoval včerejší scénář, je možné, že se Janet Yellenová a další členové vedení Fedu s hlasovacím právem rozhodnou pozdržet plánované zvýšení z aktuálního rozmezí 0,25 až 0,5 %.

Třetím zasaženým by byly rozvojové trhy. Pokud by se Čína dostala do (ještě větších) problémů, rozvojové země, především ty asijské, by opět čelily tlaku na oslabení domácích měn, což by souběžně bylo doplněno odlivem kapitálu do ekonomicky „stabilnějších“ zemí.

S Čínou je spjat i problém ohledně správnosti reportovaných dat. „Pokud se zaměříte na čínský trh během posledních 12 měsíců, je jasné, že šlo o jeden z nejvolatilnějších roků vůbec,“ řekl pro CNBC šéf investičního oddělení Citibank, David Bailin. „Otázkou zůstává, jakých hodnot dosahují skutečná data z reálné ekonomiky,“ dodal.

Bailin v tomto směru poukazuje na fakt, že reportovaná čísla z asijské země mohou být poměrně výrazně upravena. Jen pro představu, skutečné tempo růstu čínského HDP dosahuje dle Citibank zhruba 4 až 5 %, což je oproti cíleným úrovním kolem 7 % poznatelné méně.I přesto, však čínské statistické úřady nadále trvají na tom, že dosavadní zpomalení bylo velice mírné, jen lehce pod stanovený cíl.

Stop na čínských burzách: Tvrdé přistání, Saúdská Arábie, dolar

Newsletter