Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Čína pracuje na rozšíření vlivu. Ve velkém tiskne měny jiných zemí

Z Číny se po třech desetiletích hospodářského rozkvětu docela jistě, a nikoli pomalu, stává „obávaná“ světová velmoc, která v lecčems šlape na paty i Spojeným státům. V posledních letech se o ní hovoří také v souvislosti s řadou způsobů, jakými se země rudého draka snaží upevnit svoji pozici v globální ekonomice. Příkladem toho budiž velké objemy nákupů aktiv ze strany čínských občanů a další investice, které Číňané uskutečňují v řadě zemí vyspělého světa, což můžeme pociťovat i v České republice.

Síla čínské ekonomiky tkví především v exportu, přičemž nad červenými čísly v obchodní bilanci jeho země se zemí rudého draka se rozčiluje zejména americký prezident Donald Trump. Získané dolary pak Číňané mohou využívat k zahraničním investicím ve strategických odvětví jiných zemí, a upevňovat si tak svou pozici. 

Čínské nákupy, externality a český ekonom

Často je však upozorňováno na fakt, že dlouhodobě vysoký přebytek obchodní bilance Číny je zásluhou především dlouhodobého úmyslného oslabování jüanu ze strany Čínské lidové banky prostřednictvím devizových intervencí. K upevnění své velmocenské pozice pak Čína nedávno začala využívat i jiný způsob, a sice tištění peněz, avšak nikoli ve smyslu poněkud zavádějícího termínu odkazujícího na uvolněnou měnovou politiku s cílem zvýšení peněžní zásoby.

Čína se nyní snaží rozšířit svůj vliv na světovou ekonomiku, a to tím, že tiskne bankovky a razí mince měn jiných států, informoval server Business Insider. Vychází přitom ze zprávy deníku South China Morning Post, který vysvětluje, proč ostatní země poskytují licenci k tištění své měny. Jednou z takových je i Indie, která dosud patří k nejméně bezhotovostním státům, kde oběživo hraje roli klíčového směnného prostředku, což katastrofálním způsobem doložila nedávná demonetizace. Jedná se ale i o celou řadu dalších klientů, jako je například Thajsko, Bangladéš, Srí Lanka, Nepál, Malajsie, Brazílie či Polsko.

 

Za výrobou bankovek a mincí přitom stojí China Banknote Printing and Minting Corporation, státem vlastněná korporace ze sídlem v Pekingu, která zaměstnává více než 18 tisíc lidí. Pro srovnání u jejího amerického protějšku jménem Úřad pro rytecké práce a tisk (Bureau of Engraving and Printing) jde o méně než 2 tisíce lidí. K naplnění všech objednávek nyní musí čínská firma využívat téměř plnou kapacitu všech deseti závodů, čínský jüan tvoří z celkové výše ovšem jen malou část. Většina poptávky podle zprávy Soutch China Morning Post proudí od zemí zapojených v iniciativě Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). 

„Národ musí mít značnou důvěru v čínskou vládu, aby jí umožnil tisknout své bankovky,“ citoval Business Insider slova Hu Xingdou.  „Měna je symbolem suverenity země. Tento obchod pomáhá budovat důvěru a dokonce i peněžní spojenectví,“ dodal profesor ekonomie z Pekingského technologického institutu. Jak totiž uzavírá server, v případě sporů může Čína přistoupit k zastavení dodávek oběživa, jako kdysi Britové „zabavili“ obrovské množství libyjských dinárů, které britská firma De La Rue původně natiskla pro tamního diktátora Muammara Gaddafiho.

Zachrání nás jedině Čína

Newsletter