Zatímco v Japonsku a Evropě probíhá proces zintenzivňování programu kvantitativního uvolňování, Čínská lidová banka (ČLB) si kráčí vlastní cestou. Zpomalování čínské ekonomiky pro ni není zřejmě natolik razantní, aby se chovala jako její japonská či evropská kolegyně, které usilují o nastartování ekonomického růstu a inflace pomocí nákupu dluhopisů a aktivy krytých cenných papírů. Čínská centrální banka je naopak odhodlána ustát krátkodobé zpomalení s vidinou budoucího dlouhodobě udržitelného růstu. Přinejmenším takto se navenek prezentuje.
Čína: ekonomická mocnost na ústupu
Na první pohled není čínská situace nijak ideální. Říjnový index cen spotřebitelů zůstává na úrovni svých pětiletých minim, stejně tak index nákupních manažerů PMI je nejníže za posledních pět měsíců. Výčet pak uzavírá tempo růstu ekonomiky za třetí čtvrtletí, které je nejnižší od doby finanční krize. Minulý rok představila čínská vláda plán reforem, které měly připravit prostor pro ekonomický rozmach, avšak centrální banka zůstává v tomto směru více konzervativní. Snaží se především vyhnout všem krokům, které by mohly vést ke snížení úsilí o omezení závislosti ekonomiky na dluhovém financování a investicích.
Slabší signály z čínské ekonomiky za říjen: průmysl i maloobchod
Podle Wanga Yingfenga, investičního ředitele Shanghai Asset Managementu, ČLB „téměř přestala používat tradiční nástroje monetární politiky, jako je snižování poměru bankovních rezerv či manipulace s referenčními úrokovými sazbami.“
I přesto, že v září i říjnu letošního roku nedošlo ke snížení poměru bankovních rezerv, našla si čínská centrální banka způsob, jak dostat mezi banky dodatečnou likviditu. Během dvou posledních měsíců mezi ně napumpovala likviditu o objemu 125 mld. dolarů prostřednictvím tzv. střednědobých zápůjčních facilit (Medium-term Lending Facility, MLF). Tento nový měnový nástroj tak dosáhl mnohem lepšího výsledku, než kdyby byl poměr rezerv snížen o půl procentního bodu, a to aniž by byl použit termín „kvantitativní uvolňování“.
Podstata MLF spočívá v poskytnutí 3měsíční půjčky komerční bance. Pokud ČLB odmítne její prodloužení nad rámec doby splatnosti, musí banka půjčku okamžitě splatit a tím zaniknou i „nově vytvořené peníze“. Díky tomuto principu je MLF přijímána finančními trhy mnohem laxněji než změna referenčních sazeb či poměru držených bankovních rezerv. Navíc je tato facilita mnohem flexibilnější než všechny ostatní nástroje monetární politiky.
Přebytek likvidity a reálná ekonomika
I přes tento alternativní nástroj, většina ekonomů stále věří, že z hlediska reálné ekonomiky by bylo nejúčinnější snížit poměr rezerv. Poukazují přitom na fakt, že dodatečná likvidita na finančních trzích nijak nepřispěla ke snížení úvěrových nákladů, obzvláště v případě malých společností.
Cao Yang, makroekonomický analytik Shanghai Pudog Development Bank, vysvětlil pro server Financial Times, jak se „nedávné snížení výnosů odrazilo na trhu dluhopisů a akcií, avšak ne v reálné ekonomice, kde většina firem není schopna prodat své vlastní bondy.“ Dle jeho názoru se tyto společnosti „stále spoléhají pouze na financování od bank, které jsou si však vědomy rizika a účtují si vysoké úrokové prémie.“
Problémem je i fakt, že jsou čínské depozitní sazby omezeny mandatorním stropem. Případné snížení referenčních depozitních sazeb by jednoduše snížilo náklady bank na financování a tedy i, podle teorie, dosavadní zápůjční sazby. V tuto chvíli jsou však banky velice opatrné. Jejich přístup podporuje nejen zpomalující ekonomika, ale i rostoucí množství malých společností, které čelí úpadku.
I přesto se čínská centrální banka v některých provinciích rozhodla tuto situaci řešit pomocí výjimek. Jedná se především o oblasti, kde působí množství malých bank společně s malými společnostmi. Malé banky jsou ohledně poskytování úvěrů mnohem obezřetnější než ty větší. Proto ČLB rozhodla, že i je zahrne do svého programu dodávání likvidity.
Ten by měl probíhat na bázi kolaterizovaných půjček od centrální banky společně se, v jejich případě výjimečným, snížením poměru držených rezerv. Dle agentury Bloomberg se prozatím počítá s objemem několika desítek miliard juanů, které mají skončit převážně v rukou malých společností.
