Čína, největší světový producent zlata, je velký krok blíže k tomu stát se globálním lídrem, co se cenotvorby žlutého kovu týká. V úterý spustila Shanghai Gold Exchange, jedna z největších burz na světě s fyzickým zlatem, nový benchmark – Shanghai Gold Fix. Od úterý tak dvakrát denně stanovuje v čínských juanech cenu zlata za gram. Cíl je jasný – vytvořit regionální měřítko a posílit svůj vliv na světovém trhu.
Růst zlata bude pokračovat, tvrdí RBC – Roklen24.cz https://t.co/TUqW6AnVl8 prostřednictvím @roklen24 #Gold #RBC #Commodity
— Roklen24.cz (@roklen24) 12. dubna 2016
Tento krok je „nesmírně důležitý,“ poznamenal pro Marketwatch Julian Phillips, zakladatel a přispěvatel GoldForecaster.com. Je to krok směrem k „čínskému ovládnutí ceny zlata.“
První ocenění bylo v úterý ráno stanoveno na 256.92 juanů za gram, což odpovídá ceně 1234.05 dolarů za unci. Odpoledne byla cena opravena na 257.29 juanů za gram, neboli o 1236 dolarů za unci.
Ekonomika #Číny rostla nejpomaleji od roku 2009 – Roklen24.cz https://t.co/iFpzpm1iku prostřednictvím @roklen24 #HDP pic.twitter.com/nh74grzu5j
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. dubna 2016
Shanghai Gold Exchange má zalistovaných 18 institucí, včetně Bank of China a China Construction Bank jako market makery. Phillips také poukázal na to, že zde jsou „další strukturální změny, které Čína provedla, aby nevyhnutelně převzala kontrolu nad tvorbou ceny zlata.“ V červnu minulého roku se stala Bank of China první čínskou bankou, která se připojila ke skupině věřitelů, které ovlivňují benchmark ceny zlata v London Bullion Market Association. „Čínské trhy mají navíc velkou likviditu fyzického zlata, na světě největší,“ dodává Phillips.
Závěrem možno dodat, že Čína není jen největším světovým producentem zlata, ale také jedním z největších odběratelů. Ve spotřebě jí konkuruje převážně Indie.
