Čínská centrální banka se podruhé za poslední tři měsíce rozhodla podpořit hospodářský růst snížením úrokových sazeb. People’s Bank of China (PBOC) snížila jednoletou výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu na 5,35 procenta. Jednoletou depozitní sazbu zredukovala rovněž o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta.
PBOC již na konci listopadu snížila hlavní zápůjční sazbu a začátkem února pak snížila požadavek na rezervy bank o 50 bazických bodů na 19,5 procenta. Druhé snížení hlavních úrokových sazeb za poslední tři měsíce však nebude dostatečné a Peking bude muset se svými stimulačními kroky přitvrdit, shodují se někteří ekonomové.
Čínská centrální banka zasahuje na podporu ekonomiky
5. března začíná v Pekingu kongres centrální banky, od něhož si analytici slibují oznámení další podpory zpomalující ekonomiky. „Je jí potřeba, aby růst HDP nespadl v letošním roce výrazněji pod 7 procent,“ uvedl hlavní čínský ekonom RBS Louis Kuijs. Ekonomové sázejí především na další snížení jak hlavní sazby tak povinných minimálních rezerv, což by mělo podpořit příliv financí do ekonomiky. Goldman Sachs očekává zmírnění požadavku na bankovní rezervy „pravděpodobně ve druhém čtvrtletí, ale ani na konci prvního kvartálu není vyloučeno“.
Druhá největší ekonomika světa v loňském roce rostla o 7,4 %, nejpomalejším tempem za posledních 24 let. Růst tak poprvé od roku 1998 zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta. Letos se přitom očekává další zpomalení. Podle zdrojů agentury DPA sníží čínský premiér Li Kche-čchiang růstový cíl pro letošní rok na zhruba sedm procent.
Dnes zveřejněné údaje o vývoji podmínek v průmyslovém sektoru přinesly pozitivní zprávu – index nákupních manažerů PMI HSBC za únor byl revidován výrazněji nad 50bodovou hranici, označující předěl mezi růstem a poklesem, konkrétně na 50,7 z 50,1 bodu. Hůře vyznívá srovnatelný, o víkendu zveřejněný vládní údaj, podle něhož aktivita ve zpracovatelském sektoru druhý měsíc v řadě klesala, resp. index zůstal těsně pod 50 body.
Ke zpomalování růstu čínské ekonomiky přispívá rozhodnutí vlády zreformovat domácí hospodářství. Peking se snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě.
Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že Čína si musí zvyknout na pomalejší tempo růstu domácí ekonomiky. Peking nicméně během loňského roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.
Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa.
