Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Čínská nákupní horečka ustupuje. Západ se bojí miliard rudého draka

Ještě nedávno to vypadalo, jako by Číňané nevěděli, co s penězi. Během celého roku 2016 v zahraničí nakoupili podniky a podíly ve firmách za 246 miliard dolarů (v přepočtu tedy asi 6 bilionů Kč). Avšak zdá se, že letos čínská nákupní horečka utichá. Za první třetinu roku 2017 poklesly čínské nákupy v zahraničí o 67 %. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Pokud se podíváme na objemy čínských přeshraničních nákupů během roku 2015, zjistíme, že rok 2016 byl přece jen výjimečný – v tomto roce nakupovali Číňané zahraniční aktiva za významně vyšší částky. Jako by se tak hodnoty v letošním roce pomalu navracely do normálu, třebaže Číňané stále nakupují intenzivněji než před rokem 2016.

Čína? Dluhy, kam se podíváš…Soudruzi to ale vyřeší

Čínská nákupní horečka tak upadá stejně rychlým tempem, jakým v minulém roce nabírala na obrátkách. Podle analytiků je jedním z faktorů masivního poklesu čínských akvizic fakt, že zahraniční vlastnící se v poslední době zdráhají svěřit vybudované podniky do rukou Číny, jelikož se obávají jejího narůstajícího vlivu. Ostatně i někteří velcí podnikatelé, ale i vládní představitelé, varovali před prodejem důležitých podniků do čínských rukou z důvodu možného ohrožení suverenity země.

Jak ukazuje graf, kromě podniků ve spotřebitelském sektoru mají Číňané značný zájem o energetické a technologické společnosti, které jsou považovány za strategické.

Velký podíl na poklesu čínských nákupů však mají na svědomí čínští regulátoři, kteří – ve snaze zabránit odlivu kapitálu ze země – neustále házejí kupujícím klacky pod nohy. Čínské úřady například již dříve omezily převody peněz do zahraničí určením maximální částky na osobu za rok a požadují, aby byl každý větší převod hlášen. I když jsou tyto regulace často obcházeny, zdá se, že přece jen fungují. Další kapitálové restrikce přitom mají být schváleny do konce září. Měly by být například omezeny zahraniční akvizice v průmyslových odvětvích mimo hlavní činnost kupujícího a také nákupy zahraničních nemovitostí státními podniky. Investice nad určitou částku by dokonce měly být zcela zakázány.

Čínská regulace funguje. Na úkor světového realitního trhu

Zatímco se Západ začíná čínského kapitálu obávat, ve střední a východní Evropě jsou čínské finanční toky vesměs vnímány jako pozitivní věc, která pomáhá rozvoji ekonomiky. To víceméně platí i o České republice, ve které čínské finanční skupiny investují do řady různorodých odvětví.

Jak uvádí ČTK, za nejvýznamnější lze považovat skupinu CEFC, která sice působí hlavně ve financích, energetice a průmyslu, ale v České republice vlastní i podíl ve fotbalové Slavii, v letecké společnosti Travel Service či v nápojovém výrobci Lobkowicz Group. Poslední zprávou je, že CEFC získá padesátiprocentní podíl v J&T Finance Group (JTFG), kterou tak bude nově ovládat spolu s podnikateli Jozefem Tkáčem a Ivanem Jakabovičem. CEFC dosud měla pouze desetiprocentní podíl, poslední změnu, na které se účastníci dohodli, nedávno schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Čína v akci. Boj proti odlivu kapitálu pokračuje

 

Newsletter