Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Čínská Nemesis ekonomického boomu jako oběť boje proti „buržoazním“ spekulacím?

Zdroj: Depositphotos

Nemesis obrovského ekonomického boomu posledních třiceti let, stejně tak i zdroj systematického rizika. Takový je příběh druhého největšího čínského developera společnosti Evergrande. Ta se stala obětí Komunistické strany Číny, která na 21. století relativně brutálně šlape na krk „buržoazním“ excesům, včetně spekulací s nemovitostmi. I přesto, že se podařilo zabránit mnoholetému konkurznímu procesu a soudním tahanicím, fundamentální problém nezmizel, míní specialista na trh energií finanční skupiny Roklen Dušan Vaškovic. Proč podle něj čínský establishment káže vodu a pije víno? A v čem je Čína podobná Československu z 90. let?

V posledních týdnech  zaměstnávala ekonomy a investory evropská energetická krize. Ty ses ale mimo to soustředil i na jinou krizi. Jakou?

Máš pravdu. Neříkám, že mě nepřekvapilo, co se stalo na trhu s energiemi, ale vzhledem k tomu, že jsem se v tomto oboru pohyboval několik posledních let, rychle jsem se zorientoval. Víc mentálního úsilí jsem věnoval jiné krizi, která se odvíjela zpočátku pod povrchem a až později získala pozornost médií. Jedná se o krachujícího čínského developera č. 2 – Evergrande.

Začínal jsi jako trader na mezibankovním trhu, pak jsi přesedlal na energetický trh. Nemovitosti jsou kde?

Nepoznám dobrou nemovitost od špatné, cihlu od dlaždičky, a v naší rodině se nemovitostmi zabývá pouze moje žena. Na druhou stranu, nemovitostní trh a jeho finanční stránka jsou součástí tržní mašinérie a bez pochopení jeho stavu a fungování nemůžeš získat úplný obrázek o trhu jako takovém.

Proč tedy Evergrande. Kde je zakopaný pes?

Evergrande je druhý největší nemovitostní developer působící v kontinentální Číně. Je to Nemesis obrovského ekonomického boomu, který se odehrál v Číně za posledních třicet let. Stejně tak i hrozba systematického rizika, které se nahromadilo v čínské ekonomice díky růstu hnanému investicemi.

Nemovitostní sektor se po letech překotné aktivity nachází v nestabilní situaci. Ceny bytů jsou vyhnány do astronomických výšek, fundamentální poptávka však klesá. A to z mnoha nejrůznějších příčin. Komunistická strana Číny z ryze pragmatických i ideologických důvodů relativně brutálně na 21. století šlape na krk „buržoazním“ excesům, které představuje mimo jiné spekulování s nemovitostmi. Situace se během letošního roku vyhrotila do té míry, že prodeje nových bytů v září klesly o 16 % meziročně, poprvé od roku 2015 tak i klesly ceny. Na rozdíl od běžné korekce se tento vývoj může stát příčinou klasického dominového kolapsu nejenom Evergrande, ale i ostatních nemovitostních developerů. Celý sektor je totiž zadlužen, jak se říká „up to the hilt“, a likvidita firem je závislá na cash flow z nových prodejů a započatých projektů.

Kdy vidíš první náznaky problémů? 

Bylo to již na začátku letošního roku. Evergrande má totiž půjčeno nejenom od bank a zahraničních institucionálních investorů, ale i od zaměstnanců, lokálních dodavatelů a oportunistů investujících do půjček na domácím „šedém“ trhu, kterým své závazky přestalo splácet. Všichni tito věřitelé se začali bouřit do té míry, že do zahraničních médií pronikly záběry demonstrací před budovami Evergrande, což je s podivem kvůli politické cenzuře.

Počátkem září začali mít problémy držitelé dolarových obligací všech čínských developerů registrovaných v Hongkongu. Jejich ceny klesly na „distressed“ úrovně. Na konci září Evergrande nezaplatila splátku úroků z jednoho ze svých dluhopisů, jejíž grace period“ (ochranná doba) měla uplynout v sobotu 23.10.2020. Jednalo se o „směšných“ 83 milionů dolarů. Pokud má takto obrovská firma problém sehnat tak malou částku, je to opravdu strach nahánějící situace pro věřitele. Technický default se všemi svými nepříjemnými právními a procesními konsekvencemi se zdál nevyhnutelný, ale Evergrande na poslední chvíli zaplatilo.

Takže konec dobrý, všechno dobré?

Tak to v žádném případě. Podařilo se pouze zabránit nepříjemnému mnoholetému konkurznímu procesu a soudním tahanicím. Technický default je nevratný krok a čínská vláda by si taktéž zúžila manévrovací prostor při řešení domácí situace a s největší pravděpodobností developerovi nějak pomohla. Že všechno nešlo úplně hladce, dokazuje neověřená zpráva, že 21.10. navštívila čínskou centrální banku delegace z „těžkých vah“ typu BlackRock a Goldman Sachs, aby vysvětlila úředníkům závažnost situace. Fundamentální problém však nezmizel. Rozplétání Evergrande bude pokračovat dále. Příští milník je 29.10., kdy vyprší další grace period pro splátku 193 milionů dolarů.

Jaký teď bude další scénář?

Celá sága Evergrande probíhá na velmi zajímavém pozadí. První věcí, která mě zaujala v této souvislosti, byl kurz čínského yüanu. Veškerý tvůj instinkt ti říká, že v situaci, v jaké se nacházel trh, je prvním indikátorem problému oslabující měna. Tak tomu bylo vždycky. Podíváme-li se na kurz USDCNY, ten v rozporu s touto zkušeností celý třetí kvartál a říjen letošního roku šel spíše dolů, tedy yüan posiloval. Druhou zajímavou skutečností je udělení samostatných licencí bance Goldman Sachs a správci aktiv BlackRock pro nabízení finančních služeb na vnitřním čínském trhu právě v této kritické době. Je to něco, co jde přímo proti ideologickým proklamacím čínského prezidenta o buržoazních úchylkách.

První jev je vysvětlitelný tím, že oslabování měny je způsobeno útěkem krátkodobého kapitálu z ohrožené země. V Číně žádný krátkodobý kapitál nebyl, tudíž není, co by utíkalo. Posilování měny v takové situaci se už ale obhajuje dost těžko a svědčí spíše o přílivu kapitálu. Udělení licencí Goldman Sachs a BlackRocku se připravovalo delší dobu, o to je zajímavější, jelikož dokazuje, že čínský komunistický establishment tak trochu káže vodu a pije víno.

Teď přijde jádro věci. Čínská ekonomika je díky svému investičnímu boomu těžce předlužená, a to takovým způsobem, že z nejtěžších problémů se není schopna dostat bez pomoci zahraničního finančního kapitálu. Je to podobná situace, v jaké se nacházelo Československo na počátku devadesátých let. Někdo by mohl namítnout, že srovnávat Čínu v roce 2020, která se disponuje špičkovými technologiemi a posílá drony na Mars, s vyplundrovaným Československem v roce 1990 je trochu „far fetched“, ale nenechme se mýlit. Dluhy nemají s technologiemi nic společného. Pokud nevíš, od koho by sis doma půjčil, musí přijít tvůj soused a pomoci ti. Nabízí se zde proto nádherná investiční teze, že přes všechen ideologický apolitický balast, kterým jsou zaplněna media, dochází k „mírnému pokroku v mezích zákona“, kdy se čínský trh, ať chtěně nebo nechtěně, plně otevře zahraničnímu kapitálu. Na tento moment čekaly finanční trhy dvacet let.

Dušan Vaškovic (Twitter: @Dusa_Vaskovic) část své kariéry prožil na finančních trzích, část na trzích s energiemi, zejména s elektřinou a plynem. Jeho poslední působení bylo jako CEO Energie č.s., dodavatele energií založeného Českou spořitelnou a posléze prodaného skupině Bohemia Energy. V současné době působí ve finanční skupině Roklen.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter