Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Čínské volání o pomoc aneb rudý drak v nesnázích

Jednou z největších rozbušek finančních trhů minulého roku byla bezesporu Čína. Propad tamních akcií s sebou stáhl i většinu zahraničních titulů, přičemž dílo zkázy nakonec dovršilo zpomalení čínské ekonomiky. I přesto, že čínská garnitura dělala, co mohla, aby pád zastavila, výsledek se ne a ne dostavit. Evidentní neschopnost doplněná o rostoucí nervozitu tak čínskou centrální banku donutilo volat o pomoc. Ke komu bylo toto volání nasměrováno? Zachráncem neměl být nikdo jiný než Federální rezervní systém.

Agentura Reuters uvedla, že Čínská lidová banka kontaktovala Fed 27. července 2015, a to prostřednictvím své newyorské pobočky. Spojařem byl její ředitel Song Xianyan, který žádost, jejíž předmět zněl „Vaší rychlé pomoci si velice ceníme“, uvedl se slovy „můj guvernér by rád čerpal z Vašich bohatých zkušeností“. Stalo se tak v den, kdy čínské akcie hromadně odepsaly zhruba 8,5 %.

Co se týče historie, není znám žádný další případ, kdy by čínská centrální banka volala o americkou pomoc. Neveřejné informace agentury Reuters naopak hovoří o tom, že Číňané byli, co se týče spolupráce s Fedem, odmítaví vůči mnoha mezinárodním jednáním.

I tak Američané s pomocí dlouho neváhali. Na adresu svých asijských kolegů odeslali veřejně dostupný soubor vlastních „akcí“, které provedly v říjnu 1987, když index Dow Jones odepsal více jak 500 bodů. Ihned poté následovalo dvoudenní zasedání Fedu, které potvrdilo vážnost situace. Čína byla oficiálně označena za fundament, který má potenciál ohrozit růst amerických trhů a ekonomiky.

„Černé pondělí“ aneb akcie vs. reálná ekonomika

Fed vs. Čínská lidová banka

Během tzv. „černého pondělí“, které se datuje na 19. října 1987, se širší akciový index S&P 500 propadl o 20 %. Fed tehdy napřímo kontaktoval banky s plánem kapitálových injekcí, které byly později podpořeny snížením hlavních úrokových sazeb. Dodatečná likvidita tak ve výsledku optimismus na trhy opět navrátila.

Čína měla situaci o něco zdlouhavější. V době žádosti o pomoc se již měsíc snažila zastavit tržní propad. Součástí toho bylo zákaz „short sellingu“, stejně tak i několikanásobné snížení úrokových sazeb. Výsledek? Kapitálová injekce doplněná srpnovou umělou devalvací jüanu nakonec pád alespoň částečně zbrzdily, byť rozhodně ne na dlouho.

Proč celá situace trvalo o tolik déle než v USA? Pomineme-li veškerý ekonomický podtext, rozdíl spočívá především nezávislosti obou centrálních bank. Byť se Fed zodpovídá Kongresu, své „akce“ provádí naprosto nezávisle bez dohledu dalšího úřadu. Čínská lidová banka naopak provádí pouze takové kroky, které přišly od samotné vlády. Guvernér společně se zbytkem vedení nemá autoritu na to, aby vedl debatu o možných alternativách či jakkoliv mohl zasahovat do aplikovaných rozhodnutí.

„Černé pondělí“ z jiné perspektivy

Newsletter