V určitém momentu pracovní kariéry řeší řada lidí klíčové dilema, a sice to, zda volit zaměstnání, anebo sebe-zaměstnání, často schované pod modernějším pojmem freelancing čili „práce na volné noze“. První obvykle nabízí relativní jistotu práce a pravidelného příjmu. Druhé pak naději na vyšší výdělky a možnost být pánem svého času; to je ovšem často vykoupeno nejistotou, co bude zítra či za měsíc.
Je zřejmé, že každá z možností bude lépe sedět jinému typu osobnosti člověka. Vzhledem k nejistotě ohledně budoucích příjmů se v souvislosti s vlastním podnikáním či „prací na vlastní triko“ ovšem často hovoří o stresu a úzkosti. A server Fast Company přináší hned několik důvodů, proč by freelanceři měli trpět depresí více než „normální“ zaměstnanci.
Na volné noze: Jak zvýšit šance na úspěch a čeho se vyvarovat
Mezi potenciální hrozby pro psychiku freelancerů patří například vyšší riziko neschopnosti oddělit pracovní a soukromý život, s tím souvisí sociální izolace a v neposlední řadě nejistota práce, kdy nevíte, zda budete mít zítra či za týden co dělat a zda vyděláte dost, abyste mohli zaplatit účty. A i když máte práce nad hlavu, může se stát, že za ni nedostanete zaplaceno. Takovou zkušenost má podle studie provedené společností PayPal, kterou citoval server Forbes, 58 % freelancerů.
Obyčejnému zaměstnanci se samozřejmě také může stát, že za svou práci nedostane mzdu (zejména, když například pracuje načerno), nicméně lze předpokládat, že se to děje v menším měřítku. Avšak stále přibývá zaměstnanců, kteří jsou – z části či zcela – placeni formou provize a výši svého výdělku podobně jako fleelanceři dopředu neznají. Tito pracovníci pak mohou trpět i stejnými negativními pocity.
Zvláštní skupinou v rámci sumy těchto zaměstnanců jsou přitom pracovníci v sektoru stravovacích služeb, kteří jsou sice obvykle placeni fixní částkou, případně navíc procenty z tržby, avšak předpokládá se, že značnou část jejich výdělku budou tvořit „dýška“, typicky tedy spropitné v restauraci, které dostávají číšníci a servírky od zákazníků. To by ostatně mělo motivovat obsluhu k tomu, aby se k hostům chovala co nejlépe.
Airbnb dnes slaví desáté narozeniny. Změnilo svět k lepšímu? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/JTOzRLllZD prostřednictvím @roklen24 @Stroukal @Airbnb #live #Travel pic.twitter.com/hmlLuh7J7z
— Roklen24.cz (@roklen24) 11. srpna 2018
Nicméně jak odhalila nová studie z Oregon Health & Science University, toto motivující prostředí není pro zaměstnance nijak příjemnou záležitostí. Podle jejích závěrů vyplývajících z amerických dat jsou pracovníci, kteří se musí spoléhat na „dýška“, náchylnější k duševním onemocněním, jako je stres, úzkosti a deprese. To je přitom způsobeno nejen nestabilními příjmy, ale i nestálým harmonogramem, jakož i nedostatkem pracovních benefitů.
Tento závěr je pak platný zejména v případě žen, které ve Spojených státech čítají zhruba 56 % pracovníků ve službách a 67 % v rámci těch, kteří se spoléhají na „dýška. Ženy tak podle výsledku studie trpí zmiňovanými nevýhodami psychicky mnohem více než muži. Studie dále odhadla, že u pracovníků spoléhajících na „dýška“, jako jsou typicky číšnici a servírky v restauracích, je ve srovnání s ostatními pracovníky dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou žít v chudobě.
I když lze namítat, že kromě spropitného mají číšníci a servírky v restauracích i normální fixní plat, autoři studie upozorňují, že tento bývá často velmi nízký, a to právě vzhledem k očekávání, že si zaměstnanci přijdou na značné částky právě ve formě spropitného. Ty však jdou dolů nejen se špatným chováním obsluhy, ale i s ekonomickým poklesem ústícím v úbytku hostů, což je něco, co mohou zaměstnanci jen stěží ovlivnit. Jak navíc ukazuje server Bloomberg pomocí studie CreditCards.com, nastupující mladé generace dávají „dýška“ čím dál neochotněji.
