Hromadné skupování vybraných aktiv centrální bankou známé jako kvantitativní uvolňování se stalo symbolem pokrizové snahy o obnovu ekonomiky a trhů. Zatímco ve Spojených státech bylo „QE“ ukončeno již v roce 2014, v Japonsku a v Evropě stále pokračuje. Pravdou však je, že v případě země vycházejícího slunce došlo na generálku měnové politiky, která se podle bankéřů ze Citi stala začátkem konce éry kvantitativního uvolňování.
„Rozhodnutí Bank of Japan ohledně cílování úrovně výnosu desetiletých státních dluhopisů je známkou začátku konce kvantitativního uvolňování,“ přepisuje slova analýzy banky Citi server CNBC. „Vyjma toho se jedná o poměrně jasnou zprávu všem ostatním centrálním bankám o tom, jakým směrem by se trend této oblasti mohl do budoucna ubírat.“
Bank of #Japan nahrála Abému.Cíl #inflace „zrušen“, #QE na plné obrátky – Roklen24.cz https://t.co/2LsK6N9DTO @roklen24 #Kuroda #Abe pic.twitter.com/Y24wETLuL9
— Roklen24.cz (@roklen24) 21. září 2016
Podle analytiků Citi se Bank of Japan svým zaměřením na udržování výnosu 10letého bondu kolem nuly vzdala své předchozí činnosti, která zahrnovala především nafukování rozvahu prostřednictvím nákupů vybraných aktiv. Dalším možným posunem by dle banky mohlo být cílování konkrétní ceny zvolených instrumentů, což se jeví jako mnohem lepší a udržitelnější způsob vedení měnové politiky, než je navyšování objemu peněz v systému.
Hlavním důvodem změny politiky japonské centrální banky je fakt ohledně zeštíhlující se palety aktiv, které by BoJ mohla v rámci QE nakupovat. Svět by tuto změnu však neměl brát jako důkaz potřeby redukce akomodativní politiky ani jako důkaz neefektivity její předchozí verze.
Peněženková dieta centrálních bank. Vlády jásají, investoři zuří
„Celá akce poukazuje na fakt, že si centrální banky (především ta japonská, v omezené míře i ta evropská) začínají uvědomovat, že politika nafukování rozvahy s cílem podpory agregátní poptávky a inflace je vadná a musí být pozměněna. Není to však vina toho, že by se jednalo o neefektivní politiku, hlavním důvodem je nedostatek vhodných aktiv.“
Citi se rovněž zaměřila i na otázku aplikace tohoto konceptu měnové politiky jinými bankami, přičemž řeč je především o ECB. Draghi o ostatní členové vedení by museli nejprve najít tu správnou úroveň výnosu dluhopisů 19 evropských zemí. To by však bylo z politického hlediska velice obtížné a ve výsledku by mohlo dojít i ke konfliktům mezi jednotlivými členy Evropské unie.
#JPMorgan: Pozor na svět bez #QE – Roklen24.cz https://t.co/QwVfAwACUE prostřednictvím @roklen24 #ECB #bonds #rates $EURUSD #euro
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. září 2016
