Řecko se nachází v patové situace. Od ledna letošního roku, kdy proběhly předčasné parlamentní volby, ve kterých byly zvolena levicová Syriza, se nové vládě nepodařilo splnit svůj slib vůči zahraničním věřitelům. Vytvoření reforem, jež byly podmínkou prodloužení finanční pomoci, neproběhlo a Helénská republika teď stojí nad propastí státního bankrotu.
V souvislosti s tím se neustále spekuluje o možném odchodu Řecka u eurozóny. Takový krok by pro zemi znamenal nutnost buďto návratu zpět k drachmě, nebo vytvoření zcela nové národní měny. Právě na tuto problematiku se ve svém rozhovoru pro server CNBC zaměřil Willem, Buiter, hlavní ekonom americké Citibank. Dle jeho názoru by zavedení nové řecké měny vedlo pouze a jen k totálnímu chaosu.
Bude záchrana Řecka pro euro pozitivní?
„Jsem opravdu přesvědčen, že vystoupení Řecka z eurozóny s novou fyzickou či digitální měnou je směšná myšlenka. Všeobecně je známo, že Řekové nikdy neuměli řídit vlastní nezávislou měnu. Tentokrát by však krok směrem k nezávislosti vyvolal totální chaos, tudíž bych ho rozhodně nedoporučoval,“ řekl Buiter. Na otázku, zda by jako možná alternativa přicházelo v úvahu vytvoření alternativní měny, která by byla navázána na euro, ekonom stroze odpověděl, že by šlo o holý nesmysl.
Buiter, který je považován za prvního ekonoma, který použil termín „Grexit“ jakožto výraz pro odchod Řecka z eurozóny, se k celé situace vyjadřuje v době, kdy má středomořská země doslova nůž na krku. Vyjednávání se zahraničními věřiteli doposud nevedla k relevantnímu výsledku. Dle odhadů Mezinárodního měnového fondu dojdou Helénské republice peníze v červnu s tím, jak zemi postupně dochází kolaterál, kterým kryje likviditu poskytovanou ze strany Evropské centrální banky.
Nervy docházejí i samotné ECB. Dle agentury Blomberg zvažuje banka cesty, prostřednictvím kterých by omezila podporu řeckým bankám skrze dodávky v rámci programu nouzového financování (ELA). Tým evropské měnové autority prý připravuje návrh, dle kterého by se zvýšil odpočet hodnoty cenných papírů sloužících jako kolaterál. Snížení hodnoty zástav by tak vedlo k omezení finančních prostředků, které můžou řecké banky čerpat.
ECB zvyšuje tlak na Řecko: Pomoc bankám klesne, pokud…
Buiter je v tomto směru přesvědčen, že je nutné urychleně dojít alespoň k nějaké dohodě. V případě neúspěchu totiž Řecku opravdu dojdou peníze a nebude tak moci splatit nejen splátky dluhu, ale ani své závazky vůči domácím subjektům. I tak ale ekonom přiznává, že by případný default neznamenal okamžitý konec světa. „Řecký bankrot by byl bezpochyby vážnou událostí, ale ne nutně by to znamenalo, že musí dojít na tolik spekulovaný Grexit,“ míní Buiter. Z jeho pohledu celá situace naopak skončí tím, že se Řekové „kousnou“ a restrukturalizují vlastní dluh společně s tolik očekávanými reformami.
