Akcelerační programy jsou páteří nejstaršího a největšího coworkingu v České republice Impact Hub, který oslavil deset let. Jedním z nejúspěšnějších akceleračních programů je Climate Challenge, jehož druhý ročník má za sebou velké finále, ve kterém odbornou porotu nejvíc přesvědčil projekt Fakta o klimatu zaměřující se na science communication. O akceleracích se více rozpovídala Lenka Krákorová, programová manažerka akceleračních programů.
Impact Hub jako nejstarší a největší coworking v České republice oslavil desáté narozeniny. Je známý svými akceleračními programy, které pomáhají začínajícím podnikatelům. Proč jste se rozhodli ubírat zrovna tímto směrem?
Impact Hub se zaměřuje na podporu své členské základny podnikatelů, freelancerů a changemakerů od svého počátku. Před deseti lety byla situace samozřejmě jiná než dnes, zakladatelé tehdy občas slýchali, že si lidi nebudou chtít povídat o svých nápadech a plánech, aby jim je někdo druhý nevzal, stejně jako nebudou chtít sedět v otevřeném prostoru. No a dnes je tomu tak, že máme v komunitě více než 1700 členů, celkem čtyři prostory – dva v Praze, jeden v Brně a jeden v Ostravě a celou řadu akceleračních programů od technologicky zaměřených až k těm, které řeší téma budoucnosti jídla nebo klimatické změny.
Kolik akceleračních programů máte ve svém portfoliu a plánujete jejich další rozšiřování?
Aktuálně máme programy Climate Challenge, Future of Food, Impact First, Social Impact Award, Ideation, Climate Finance Community Lab a Akcelerátor Cen SDGs. U všech programů se vždy soustředíme na jejich další rozvoj v čase a uvidíme, co přinese v tomto ohledu tento rok, zda rozběhneme i nějaký další. Na programech spolupracujeme také s dalšími partnery, například u Climate Challenge jsou to Veolia, Coca-Cola Foundation, Nestlé, Heineken a EIT Climate-KIC, díky nim jsme schopni projekty lépe propojit na globální byznys a také rozdělit téměř dva miliony korun vítězům. Tyto dva aspekty dělají akcelerační programy velmi přitažlivými.
Jedním z nejpopulárnějších je program Climate Challenge určený pro projekty z Česka i Slovenska věnující se nejen příčinám a dopadům klimatické změny, ale i environmentálním tématům a oblasti cirkulární ekonomiky. Čím si jeho oblibu vysvětlujete?
Climate Challenge se věnuje jednomu z nejzásadnějších rizik, kterým jako společnost čelíme, a tím je klimatická krize a dopady naší činnosti na životní prostředí obecně. Jako kritické toto téma vnímá čím dál tím více lidí a čím dál tím více projektů se snaží v této oblasti něco podniknout. Climate Challenge těmto projektům nabízí pomocnou ruku tak, aby týmy ve svých aktivitách uspěly a maximalizovaly dopad svých aktivit.
Co by mělo být motivací pro firmy se přihlásit do nového ročníku Climate Challenge?
Climate Challenge může rychle přinést odpovědi na většinu otázek, které si firmy kladou. A vlastně i na ty, které si ještě ani nekladou, ale jsou podstatné. Mentoring, workshopy a konzultace s odborníky nabízejí pohled zvnějšku, umožňují vyhnout se slepým uličkám. Vysokou přidanou hodnotou je podle projektů samotných také networking a propojení na užitečné kontakty, které jim program dokáže zprostředkovat. Pokud se firmy chtějí o přínosu přesvědčit na vlastní kůži, doporučuji se přihlásit do dalšího ročníku.
Právě máte po velkém finále druhého ročníku, jaké firmy se probojovaly až sem?
Šestice finalistů byla letos pestrá. Byly mezi nimi jak komerční společnosti typu Lavaris nebo Plant.id, tak také neziskovky či vzdělávací projekty – Ekoškola vzdělávacího centra Tereza, projekt Zajímej.se, Fakta o klimatu nebo Česká veganská společnost.
Jste v kontaktu s vůbec prvními účastníky této akcelerace? Pozorujete, kam se posunuli a jak velkého pokroku dosáhli díky vaší pomoci?
V kontaktu se snažíme zůstat nadále. Účastníci všech akceleračních programů mají možnost stát se součástí Alumni Clubu a využívat tak nadále naší podpory. Tři z loňských finalistů se dokonce zúčastnili i slavnostního zakončení druhého ročníku a přišli se podělit o to, kam se díky akceleraci dostali.
Jaký dopad mají na průběh tohoto ročníku vládní opatření?
Dopad mají samozřejmě zásadní. Celou událost přesouváme do online prostředí, což má své nevýhody, ale i výhody. Jako největší nevýhodu vnímám ztrátu atmosféry, kterou se nám daří vytvářet při podobných večerech za běžných podmínek. Tu je pro nás velmi těžké do onlinu přenést, stejně tak jako možnost neformálního networkingu. Výhodou je naopak dostupnost – online přenos může sledovat v podstatě kdokoliv odkudkoliv.
Jak obecně bojuje Impact Hub s aktuální situací?
Co se týká prostoru, protože se situace v čase dynamicky mění, je to místy o trochu divokém zapínání a vypínání funkcí. Máme samozřejmě na každém rohu k dispozici desinfekci, máme jen jednorázové papírové ručníky a další důležité drobnosti, které aktuální stav vyžaduje. Díky opatřením k nám může mnohem méně našich klientů a máme zrušené stovky až tisíce akcí. Děláme maximum proto, abychom na konci viděli na zelenou nulu a zajímavé plány máme před sebou od března dál. Na ty se těšíme.
Pandemie koronaviru ukázala mimo jiné sílu a důležitost nových technologií, máte nějaký akcelerační program věnující se přímo tématu zdraví a technologií?
Máme, jmenuje se Zdravá myšlenka a vznikl v reakci na pandemické onemocnění covid-19, které představuje výzvu pro český zdravotnický systém. Zdravá myšlenka je akcelerační program na podporu inovativních projektů s epidemiologickým významem. Vybrané projekty, které se chtějí stát součástí pozitivní změny a nových řešení pracují na vlastním rozvoji v tříměsíční akceleraci. Na začátku léta vybrala porota osm projektů, které nabízí unikátní řešení využitelná v době pandemie i mimo ni. Projekty prošly tříměsíční akcelerací, během které získaly nesčetné rady mentorů a odborníků, cenné know-how, kontakty a další služby v hodnotě více než 80 tisíc korun. Nyní je program u konce a 22. října proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů. Cenu poroty získalo České centrum signálních zvířat, z.s., a aplikace Daruju krev. V diváckém hlasování bodovala Aplikace Nepanikař.
Jak vy sama bojujete proti klimatické změně? Jdete příkladem?
Kéž by. Práce v Impact Hubu hodně ovlivnila mé uvažování i skutečné chování, ale do příkladného, dlouhodobě udržitelného života mi ještě mnoho kroků chybí. Největší změny jsem udělala asi v nákupním chování. Nakupuji obecně méně, zjišťuji si více informací o původu výrobků či potravin, více opravuji. V zodpovědnějším přístupu mi často pomáhají právě projekty, se kterými jsem se i díky Climate Challenge seznámila. Za tuto inspiraci jsem vděčná.
Lenka Krákorová se šestým rokem v Impact Hub podílí na rozvoji a kultivaci podnikatelského prostředí v ČR, zejména prostřednictvím akceleračních programů. Ty jsou určeny projektům v různém stupni zralosti a různého zaměření, od neziskových přes společensky prospěšné až po komerční, od těch ve stádiu myšlenky až po projekty s ambicí škálovat. Spolupráce jak uvnitř, tak směrem ven, je nedílnou součástí její denní agendy.
