Česká národní banka dále navýšila hlavní úrokovou sazbu. Podstata rétoriky banky se od březnového zasedání příliš nezměnila, nabyla však na vážnosti a urgenci dále jednat. Podle aktualizované prognózy čeká českou ekonomiku období výrazně slabšího růstu a vyšší inflace. Sazby přitom mohou jít dále nahoru.
Bankovní rada rozhodla o zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, což bylo o čtvrt procentního bodu vyšší číslo ve srovnání s konsensem trhu. Doporučení modelu, se kterým centrální banka pracuje, bylo přitom mnohem vyšší. Vedle toho banka oznámila navýšení objemu odprodeje výnosů devizových rezerv s cílem zabránit nárůstu bilance.
Aktualizovaná prognóza ukázala navýšení výhledu inflace v efektivní eurozóně a zpomalení letošního růstu. Hlavními faktory jsou dopady války na Ukrajině, stejně tak další zhoršení dodavatelských řetězců. Banka nově počítá, že ke zvýšení sazeb letos přistoupí i ECB.
Na domácí půdě je scénář obdobný. ČNB očekává zpomalení letošního růstu v průměru na 0,8 %. Ve druhé polovině roku by ekonomická aktivita měla dokonce mírně poklesnout. Důvodem je útlum spotřeby domácností vinou poklesu reálných příjmů a zhoršení sentimentu. Vedle toho by mělo dojít na oslabení investic firem vinou slabší domácí i zahraniční poptávky a vyšších nákladů spojených zejména s cenami energií a surovin. Čistý příspěvek vývozu by z titulu slabší domácí poptávky měl zůstat mírně kladný.
Inflace bude dále růst, přičemž kumulovat by měla ve druhém čtvrtletí na úrovni téměř 15 %. Poté bude zvolňovat. Na jednociferné hodnoty klesne až na začátku příštího roku. S tímto výhledem je konzistentní další nárůst úrokových sazeb. Jejich vrchol model v základním scénáři predikuje ve druhém čtvrtletí kolem 8 %. Na podzim by poté měly postupně klesnout.
Guvernér v doprovodném komentáři zdůraznil souběh mimořádně silných zahraničních inflačních tlaků v kombinaci s trvajícími domácími. Vzhledem k extrémní povaze externích cenových šoku ČNB vytvořila simulaci, kdy od nich abstrahuje a prodlužuje, o jedno až dvě čtvrtletí, horizont měnové politiky, standardně dosahující roku až roku a půl.
Výsledkem simulace jsou rovněž vyšší sazby dosahující necelých 6 %. Jde tedy ve srovnání se základním scénářem pracujícím s průměrem 7 % v letošním roce o nižší číslo. Vinou menšího úrokového diferenciálu pracuje úprava se slabší korunou, a nakonec i vyšší inflací. Ta by měla na začátku příštího roku klesnout na jednociferné číslo, přičemž návrat k cíli vidí v roce 2024.
Klíčovým výstupem simulace je, stejně jako v základním scénáři, udržení kredibility a udržení kotvy inflačních očekávání.
ČNB vytvořila simulaci s cílem srovnání inflačního prostředí s vlivem výrazných externích inflačních šoků a bez nich. Porovnání obou výstupů potvrzuje nutnost dále navyšovat sazby. Prodloužení horizontu měnové politiky spolu s očištěním o extrémní zahraniční cenové šoky však ospravedlňuje mírnější kroky, než které model doporučuje v základním scénáři.
U inflačních tlaků evidentně převažují ty zahraniční nad domácími. Guvernér Rusnok však stejně jako na březnovém zasedání upozornil na jejich průsak do konečných cen, což je scénář, na který musí centrální banka reagovat.
„Ambice výrazně zvýšit sazby, abychom se ve standardním horizontu dostali na inflační cíl, může fungovat jen přes extrémní kroky, což má další dopady, uvedl Rusnok. „Proto jsme přistoupili k simulaci, která je posunuta o jeden až dva kvartály. Díky tomu můžeme postupovat po menších krocích. Nepůjde však o nový dlouhodobý standard,“ vysvětlil guvernér.
Výhledově můžeme očekávat, že ČNB srovnání základního scénáře a simulace jen tak neopustí. Pokud u simulace nedojde k výraznému zhoršení inflačního výhledu, nemuseli bychom se dočkat dalších výraznějších úprav úrokových sazeb. Takto situaci evidentně pochopil i kurz koruny, který se po zpevnění vrátil zpět na dnešní otevírací cenu. Celkově ale platí, že prostor pro ještě vyšší úroky zůstává otevřený.
Zdroj: ČNB
