(Rozšířeno 10:38) Tuzemský bankovní sektor jako celek je nadále odolný i v případě velmi nepříznivého vývoje ekonomiky. Dostatečnou odolnost proti nepříznivému vývoji ukázaly i pojišťovny, naopak segment družstevních záložen zůstává více rizikový. K takovým závěrům docházejí nové zátěžové testy tuzemských bank ČNB. Výsledky zátěžového scénáře dle guvernéra ČNB Miroslava Singera nemá v tuto chvíli nijaký dopad do nastavení měnové politiky.
Banky neotřesitelné, špatné úvěry se ale nelepší
„Vývoj v loňském roce potvrdil, že pokud mají banky dostatečné kapitálové a likviditní rezervy, tak jsou schopny i v období slabé ekonomické aktivity udržet stabilitu a ziskovost,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Za dvě sledovaná rizika označil Singer možné zhoršení aktiv bank s ohledem na případný negativní vývoj ekonomiky a dlouhé období nízkých sazeb. K problémovým úvěrům bank guvernér ČNB Singer uvedl, že nedochází ke kvalitativnímu zlepšení, ale plynulému přetoku k úvěrům po splatnosti, v selhání, nedobytným. Podle Singera nejde jen o úvěry, vzniklé před krizí, ale i pozdější.
Hlavní rizika pro finanční sektor jako celek dle ČNB pramení především z případného obnovení recese v důsledku nepříznivého vývoje v zemích obchodních partnerů nebo zhoršení v oblasti domácí poptávky. Singer dále uvedl, že český finanční sektor by mohl být vzhledem ke své orientaci na dluhopisová portfolia nepříznivě ovlivněn volatilitou na dluhopisových trzích.
Sektor zvládne i odpis dluhů
„V případě scénáře, kdy by banky musely odepsat část expozic vůči zadluženým evropským zemím (dluh nad 60 % HDP), požadavek na doplnění kapitálu by dosáhl zhruba 18 miliard korun, v přepočtu zhruba půl procenta HDP, a kapitálová přiměřenost by zůstala vysoko nad deseti procenty. Ani tato situace by tuzemskými bankami neotřásla,“ uvedl na tiskové konferenci Miroslav Singer.
K oblasti úvěrů na financování nemovitostí ČNB v prezentaci uvedla, že bude prosazovat legislativní opatření, které jí umožní v budoucnu omezit úvěrovou expanzi v situaci, kdy bude hrozit přehřívání nemovitostního trhu.
Dvě banky neudržitelné v základním scénáři, jedenáct zasahuje zátěžový
Základní scénář zátěžových testů představuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Ten počítá s postupným oživováním ekonomiky.
V případě základního scénáře ČNB, který je nejpravděpodobnější a počítá s postupným oživováním ekonomiky, by se dvě tuzemské banky dostaly pod požadovanou hranici kapitálové přiměřenosti. „Jedná se o malé banky pod jedním procentem aktiv bankovního sektoru. Jejich obchodní model je zátěžovými testy hodnocen jako neudržitelný,“ řekl na dnešní tiskové konferenci guvernér ČNB Miroslav Singer. Dodržení požadavků by si tak vyžádalo dodání kapitálů 300 milionů korun. Celková aktiva bankovního sektoru byla ke konci března 5,2 bilionu korun.
Zátěžový scénář, jehož pravděpodobnost je podle ČNB naopak velmi nízká, zachycuje riziko dlouhotrvajícího a výrazného poklesu domácí ekonomické aktivity, který je zapříčiněn nepříznivým vývojem v zemích EU a nízkou zahraniční poptávkou. Dlouhotrvající nepříznivá ekonomická situace se podle scénáře projeví vyčerpáním finančních rezerv domácností i nefinančních podniků a zapříčiní výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet své dříve přijaté závazky. To by způsobilo bankovnímu sektoru značné úvěrové ztráty.
V případě tohoto krizového scénáře „Evropa v deflaci“ by požadovanou úroveň kapitálové přiměřenosti nedodrželo 11 tuzemských bank. Ty by potřebovaly na dorovnání osmiprocentní hranice přes 12 miliard korun. Podíl těchto bank na celkových aktivech sektoru činí 17 procent. Celkově by ovšem kapitálová přiměřenost sektoru neklesla v tomto scénáři pod 12 procent.
Pojišťovny bez potíží, kampeličky rizikem
ČNB provedla testy i pro pojišťovny a penzijní fondy. Zatímco pojišťovny jsou vzhledem k velkému kapitálovému polštáři schopny ustát rizika nepříznivého vývoje, sektor penzijních fondů zůstává vysoce citlivý na výraznější pohyby v cenách cenných papírů, které drží, upozornila centrální banka. V případě budoucího skokového růstu výnosů by tak penzijní fondy pravděpodobně musely navýšit kapitál.
„Pojišťovny čelí rizikům souvisejícím s přetrváváním velmi nízkých dlouhodobých výnosů, penzijní společnosti by v případě budoucího skokového růstu výnosů dluhopisů musely pravděpodobně navýšit kapitál,“ uvedla ČNB ve zprávě k sektoru pojišťoven.
Segment družstevních záložen podle ČNB zůstává v porovnání s bankami více rizikový. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech meziročně prudce vzrostl na téměř 23 procent a nepříznivé ukazatele vykazují záložny podle centrální banky i u dalších ukazatelů.
„Zlepšení situace vyžaduje úpravu příslušného zákona,“ uvedl k vývoji u kampeliček Singer. Podle návrhů centrální banky by například družstevní záložny mohly poskytovat úvěry pouze svým členům. Bilanční suma kampeliček by byla omezena na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek.
V ČR působí 45 bank a poboček zahraničních bank, 12 družstevních záložen, 51 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven a deset penzijních společností.
