ČNB bude letos zvyšovat sazby ještě dvakrát

Zvyšování úrokových sazeb hned na dvou nejbližších zasedáních bankovní rady České národní banky, tedy v září a v listopadu, je v souladu s naším viděním současné situace. Argumenty pro úrokový hike jsou i nadále stejné – výhled inflace nad cílem ČNB, vysoká mzdová dynamika v tuzemské ekonomice, pouze slabě posilující koruna a snaha centrální banky o utažení měnových podmínek úrokovým kanálem. Nově se přidal i konkrétní příslib zvýšení platů ve veřejném sektoru, který zvyšuje očekávání proinflačních tlaků v ekonomice.

V poslední Zprávě o inflaci, zveřejněné na začátku srpna, opouští centrální banka očekávání významného posílení koruny v letošním roce. Zvýšená nejistota na globálních finančních trzích brání české koruně v posílení, které si centrální banka malovala ještě na začátku roku. Místo utažení měnové politiky kanálem posilující koruny tak centrální banka spustila plán B a ve výhledu zrychlila růst 2T REPO sazeb.

Průměr 2T REPO sazby za poslední čtvrtletní letošního roku je ve Zprávě o inflaci očekáván na hodnotě 1,68 %. V současné chvíli jsme na 1,25 % a do konce roku zbývají pouze tři měnově-politická jednání bankovní rady. Konkrétně jde o středu 26. září a čtvrtky 1. listopadu a 20. prosince. Pokud bychom měli očekávání bankovní rady brát doslovně, jsme přesvědčeni, že nejpravděpodobnější scénář je zvýšení sazeb v září i v listopadu o 25 bazických bodů. Nutno podotknout, že je přirozenou politikou centrálních bankéřů varovat před doslovným čtením předpovědí ze Zprávy o inflaci s tím, že jde o modelový výhled a důležitá je schopnost reagovat na situace a nová data.

Pokud by někdo varování centrálních bankéřů vzal k srdci a zdráhal se brát čísla ve Zprávě o inflaci doslovně, pak pohled na finanční trh nabízí podobný obrázek. Například kontrakt FRA 1×4 ve srovnání s tříměsíční sazbou Pribor naznačuje 68% pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb.

V týdnu přispěly k jestřábímu pohledu i zveřejněná data. Nejprve v úterý statistický úřad oznámil, že meziroční růst průměrné reálné mzdy dosáhl 6,2 % a jen o 0,4 procentního bodu zůstal za růstem v prvním čtvrtletí letošního roku. Ve středu zveřejněná data o maloobchodních tržbách za červenec potěšila zlepšením po slabém červnu, poptávka domácností tak zůstává klíčovou složkou současného ekonomického růstu tuzemské ekonomiky. A konečně, včera statistici zveřejnili i růst průmyslu, který za červenec rostl dokonce o 10,3 % meziročně. I přesto, že mimořádně vysoký růst je tažen slabou srovnávací základnou, kdy červenec v minulém roce byl měsíc celozávodních dovolených, a vyšším počtem pracovních dní, nelze 10% růst vnímat jako negativní signál.

K celkovému vyhodnocení vlivu poslední várky dat před rozhodováním bankovní rady chybí především informace o hodnotě srpnové inflace, kterou zveřejní statistický úřad v pondělí, a data o růstu indexu cen průmyslových výrobců, na která si počkáme ještě 10 dní. Nic však zatím nenasvěcuje tomu, že by z ekonomiky přicházely signály, které by snižovaly prostor pro dva hiky na dvou následujících měnově-politických zasedáních.  

Newsletter