Tuzemský bankovní sektor zůstává dostatečně odolný vůči případným negativním šokům a jeho kapitálová vybavenost by zůstala výrazně nad 8% regulatorním minimem i v případě zátěžového scénáře, který pracuje s možností silného poklesu ekonomické aktivity v ČR i zahraničí. Takový je hlavní závěr nejnovějších zátěžových testů bankovního sektoru v ČR. Hlavním zdrojem jeho odolnosti je vysoká kapitálová přiměřenost, která ke konci třetího kvartálu přesáhla 18 %.
Listopadové zátěžové testy byly provedeny na datech ke konci září a pracovaly se dvěma scénáři. Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a předpokládá v letošním a příštím roce růst ekonomiky o 2,5 %, který v roce 2016 zrychlí na 2,8 %. Míra nezaměstnanosti dosáhne ke konci letošního roku zhruba úrovně 6,2 % a dál bude zvolna klesat. Míra inflace postupně poroste a v roce 2016 se dostane k 2% inflačnímu cíli ČNB. Prognóza předpokládá stabilní úrokové sazby do roku 2016 a jejich následný růst a dále používání kurzu jako nástroje měnové politiky do prvního čtvrtletí 2016.
Zátěžový scénář Evropa v deflaci pracuje s předpokladem výrazného poklesu evropské ekonomiky, jehož důsledkem by byl návrat českého hospodářství do recese. Zároveň by se naplnil scénář dluhové deflace, kdy z důvodu poklesu ekonomické aktivity, nárůstu nezaměstnanosti a poklesu mezd dojde vlivem poklesu cenové hladiny k reálnému nárůstu dluhu soukromého sektoru. Tím postupně dojde k výraznému zhoršení schopnosti domácností i nefinančních podniků splácet své závazky, což dopadne na finanční sektor formou úvěrových ztrát a poklesu zisků. Měnová politika zůstává uvolněná, měnový kurz oslabuje, dlouhodobé výnosy dluhopisů skokově rostou vlivem nárůstu globální averze k riziku. Banky zvýší rizikové přirážky k úrokovým sazbám na nové úvěry.
Jak by se hlavní ekonomické ukazatele vyvíjely v případě obou scénářů, ukazují grafy v galerii k článku. Za hlavní riziko pro český bankovní sektor ČNB označuje riziko úvěrové, tedy vývoj podílu nesplácených úvěrů na úvěrech celkem. V případě Základního scénáře tento podíl v letech 2015 a 2016 klesá jen mírně, ve scénáři Evropa v deflaci úvěrové riziko znatelně roste a banky by musely vytvářet adekvátní úroveň opravných položek s dalším nepříznivým dopadem do jejich ziskovosti.
Důležitým „polštářem“ pro krytí případných ztrát bankovního sektoru je výše provozního zisku bank. ČNB v Základním scénáři očekává mírný, zhruba 5% meziroční pokles tvorby provozního zisku. Před předpokládané oživení úvěrové aktivity částečně převáží vysoká konkurence v prostředí nízkých úrokových sazeb, které stlačuje ziskovost bank. Zátěžový scénář počítá s razantním propadem provozních zisků, oproti roku 2013 kumulativně o 38 %.
Přes výše uvedená rizika, bankovní sektor zůstává jako celek stabilní v obou scénářích, konstatuje Česká národní banka, a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % s dostatečnou rezervou. Kapitálová přiměřenost od začátku roku narostla o téměř 1 procentní bod, ke konci 3Q dosáhla 18 %.
