Nově dostupné informace v souhrnu nadále potvrzují mírně protiinflační riziko naplňování prognózy a adekvátní odpovědí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Také hladinu kurzového závazku 27 korun za euro lze považovat i nadále za vhodně zvolenou a udržování kurzu poblíž této hladiny lze očekávat alespoň do roku 2016, shodla se bankovní rada na svém zasedání 25. září dle dnes zveřejněného zápisu.
„Zatímco domácí ekonomika začíná generovat patrné proinflační tlaky, existuje nejistota související s cenovým vývojem v zahraničí, zejména v eurozóně,“ stojí v zápise ČNB. Pokračování protiinflačního vývoje v eurozóně představuje dle ČNB protiinflační riziko pro domácí ekonomiku.
Všechny signály z domácí ekonomiky podle ČNB potvrzují počátek ekonomického oživení. Rychleji rostoucí mzdy a predikce jejich dalšího růstu dle centrální banky signalizují vznik prvních proinflačních tlaků v domácí ekonomice. Zazněl ale rovněž názor, že výrobní kapacity nejsou dosud plně využívány a že domácí ekonomika spíše přestala působit protiinflačně, než aby měla výraznější proinflační vliv.
„Ekonomický růst může být diferencován napříč výrobními odvětvími a aktuální výrazný růst automobilového průmyslu se v budoucnu nemusí udržet,“ zaznělo také na zasedání bankovní rady s dovětkem, že dosud je investiční aktivita z větší části koncentrována v odvětvích souvisejících s automobilovým průmyslem, anekdotická evidence ale naznačuje, že ve fázi růstu se nacházejí i jiná odvětví, což naznačuje i plošný růst průměrné mzdy.
„Vývoj reálné ekonomiky potvrzuje správnost rozhodnutí o použití kurzu. Příjmy exportních odvětví rostou nejen v korunovém, ale i eurovém vyjádření, což demonstruje výhody oslabeného kurzu pro tato odvětví. Od okamžiku zavedení kurzového závazku uběhl již téměř rok a většina jeho přímého vlivu na inflaci se již materializovala, zatímco dále působí jeho sekundární efekty,“ stojí také v dokumentu ČNB.
Výstup z jednání bankovní rady nicméně upozorňuje, že i přes zlepšující se indikátory sledované v konjunkturálních šeřeních došlo ve dvou posledních měsících k poklesu indikátoru spotřebitelské důvěry, což může mít vliv na poptávku a být tak protiinflačním rizikem. „Možnost dlouhodobého poklesu sentimentu nekoresponduje s očekáváními nárůstu mezd v podnicích, která jsou po dlouhém období útlumu silná,“ uvádí mimo jiné ČNB.
Na trhu práce je dle centrální banky patrný růst poptávky po více kvalifikovaných profesích, což povede k růstu jejich mezd a může přispět k urychlení meziročního růstu průměrné mzdy až o 5 %, jak předpokládá prognóza.
V eurozóně dle ČNB přetrvává nízkoinflační prostředí, jak je patrné z poklesu příslušných cenových indexů, očekávaného růstu ekonomiky i tržních úrokových sazeb. „Vedle absence robustního růstu v eurozóně dochází rovněž k poklesu růstové dynamiky v rozvíjejících se ekonomikách, což může i přes oživení ekonomiky USA oddálit nástup fáze růstu světové ekonomiky, a tak i celosvětových inflačních tlaků,“ shrnuje také tuzemská centrální banka.
ČNB v září jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
