Podle dnes zveřejněných údajů se cenová hladina v červnu 2014 meziročně nezměnila. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v červnu meziročně mírně poklesly. Inflace se tak nadále nacházela hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB.
České spotřebitelské ceny v červnu nerostly, inflace na nule
Celková meziroční inflace byla v červnu letošního roku o 0,5 procentního bodu nižší oproti stávající prognóze ČNB. Za touto odchylkou stál meziroční pokles cen potravin daný zejména výrazným meziročním propadem cen brambor na domácím trhu spolu se zpomalením růstu i u cen řady dalších potravin. ČNB naproti tomu ve své prognóze (zpracované během dubna) očekávala, že ceny potravin v souladu se zvýšením světových cen potravinářských komodit pozorovaným v jarních měsících letošního roku meziročně i nadále umírněně porostou. Naopak znatelně vyšší ve srovnání s prognózou byla korigovaná inflace bez pohonných hmot, jejíž růst v posledních měsících odráží oslabení kurzu koruny z konce minulého roku stejně jako odeznění protiinflačního působení domácí ekonomiky a trhu práce, k němuž došlo v dosavadním průběhu letošního roku. O něco rychleji, než ČNB očekávala, rostly v meziročním vyjádření též ceny pohonných hmot. Dopady změn nepřímých daní byly v červnu v souladu s prognózou ČNB, a to totéž do značné míry platí i pro regulované ceny.
Na pravděpodobnou odchylku červnové inflace od stávající prognózy upozornila již před dvěma týdny ve svém prohlášení po posledním měnovém zasedání bankovní rada ČNB. V něm uvedla, že důvodem odchylky od prognózy bude pravděpodobně výrazně utlumenější cenový vývoj v zahraničí spolu s převážně nefundamentálními vlivy vedoucími k nižším než předpokládaným cenám potravin. Pro letošní letní měsíce tak lze dle bankovní rady ČNB aktuálně předpokládat meziroční inflaci poblíž nuly s tím, že nejsou vyloučeny ani její lehce záporné hodnoty. Červnové údaje v tomto světle nelze považovat za překvapení, ale pouze za potvrzení již dříve vnímaných protiinflačních rizik stávající prognózy ČNB.
Zveřejněná data zároveň i nadále potvrzují náhled ČNB, že listopadové rozhodnutí začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby nedostatečnou poptávkou a útlumem ekonomiky tažené deflace. Oslabený kurz koruny se do inflace prozatím promítá zejména prostřednictvím vyšších dovozních cen, přispívá však i k urychlování růstu domácí ekonomiky a pozitivnímu obratu ve vývoji na trhu práce. Jejich předchozí dlouhodobé protiinflační působení tak v poslední době v souladu s prognózou ČNB rychle vyprchalo a postupně začne vývoj ekonomické aktivity a mezd působit dle očekávání ČNB proinflačně. Tyto faktory jsou aktuálně patrné zejména ve vývoji korigované inflace bez pohonných hmot, která po svém návratu do kladných hodnot dále postupně zrychluje, a bude přispívat k návratu inflace v roce 2015 do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.
