Dolar po včerejším poklesu amerických výnosů z titulu inflačního nepřekvapení oslabil. Dnes ráno tlaky na slabší americkou měnu pokračují. V rámci regionu z oslabení dolaru nejvíce profitovala koruna, která posílila k 25,90 za euro. Ohledně pokračujících zisků jsem opatrní. Rezistenci vidíme na úrovni 25,80 za euro.

ČNB je zpět na trhu, v dubnu intervenovala za 10,5 miliardy

AKTUALIZOVÁNO: Intervence České národní banky proti posilující koruně v dubnu dosáhly 393 milionů eur, v přepočtu zhruba 10,5 miliardy korun. Od listopadu 2013 už ČNB intervenovala za 530 miliard korun. Zatímco v březnu ČNB aktivní nebyla, v dubnu ji zpět na trh přivedlo takřka celý měsíc trvající těsné naléhání koruny na kurzový závazek 27 korun za euro, živené příznivými daty z tuzemského průmyslu i zahraničního obchodu.

„Objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu ČR se nyní pohybuje kolem čtyřiceti procent. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představoval daný objem zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Objem aktivních intervencí ČNB je letos zatím slabší, než se očekávalo. Vzhledem k dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu, který má našlápnuto k rekordnímu roku, lze čekat zesilující tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících,“ komentuje hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

„Tlak na posilování koruny a tak i objem intervencí však držela na uzdě velmi nízká inflace. V dubnu zveřejnil statistický úřad růst cen za březen, který dosáhl pouhých 0,3 %. Ještě předtím (na konci března) bankovní rada ČNB ve svém prohlášení uvedla, že očekává ukončení kurzového závazku až blíže k polovině roku 2017 oproti „první polovině příštího roku.“ I tento mírný posun ve výhledu mohl část spekulativního kapitálu odradit,“ soudí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Režim devizových intervencí ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 EURCZK. Od počátku intervencí do letošního dubna centrální banka intervenovala kumulovaně již za 530 miliard korun. V úvodu intervencí ČNB zasáhla v rozsahu zhruba 200 miliard korun, v červenci pak ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun, v lednu za více než 58 miliard korun a v únoru za zhruba 17 miliard korun. V březnu centrální banka na devizovém trhu neintervenovala.

Na počátku května na poslední jednání bankovní rady ČNB ta uvedla, že pravděpodobným termínem ukončení režimu devizových intervencí je polovina roku 2017. Také nová prognóza ČNB počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017.

Co čekat od čtvrtého guvernéra ČNB?

„Tlak se strany výkonu tuzemské ekonomiky by mohl vést v krajním případě k zavedení negativních sazeb v ČR, které by centrální bance obranu závazku usnadnily. Vyloučit také nelze posun hladiny závazku na slabší úroveň koruny vůči euru. Předpokládáme, že ČNB prozatím zůstane v případě negativních sazeb i posunu závazku nejvýše pouze u verbální intervence, tzn. že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí,“ odhaduje další vývoj Lukáš Kovanda.

„I nadále tak bude mít koruna tendenci posilovat, čemuž ČNB bude velmi pravděpodobně intervencemi bránit. Dubnový objem 400 milionů eur však není nikterak obrovský. Neočekáváme proto znovuotevření vážné debaty o zavedení záporných sazeb. Ty očekáváme až v době „exitu,“ který předpokládáme ve třetím čtvrtletí příštího roku,“ soudí naopak Marek Dřímal.

„Vzhledem k tomu, že ČNB musela naposledy výrazněji intervenovat jen na začátku února, a poté potřeba intervenovat výrazně ustala, debata o zavedení záporných sazeb v tuto chvíli stále není aktuální. ČNB by dle našich odhadů začala zvažovat dvouúrovňový systém záporných sazeb pouze v okamžiku, kdy by intervence několik měsíců v řadě přesáhly objem 50 miliard korun,“ očekává hlavní ekonom ING Jakub Seidler. 

Dnes zveřejněná data z české ekonomiky ukázala na růst českého průmyslu v dubnu o 4,2 procenta při očekávání analytiků a ekonomů na 4,0 %. Obchodní bilance skončila v dubnu přebytkem 23,6 miliardy korun při očekávání 18 miliard korun. S prudkým propadem – v dubnu o 13,7 procenta po březnových -12,4 procenta – nadále zápasí tuzemské stavebnictví.

Český průmysl roste, hlavně díky automobilovému průmyslu

Co zachrání české stavebnictví?

Newsletter