Propad cen ropy představuje pro českou ekonomiku pozitivní šok, který letos urychlí ekonomický růst. Ten by tak díky nízkým cenám ropy mohl být v porovnání s prognózou České národní banky výraznější. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady 5. února, který dnes ČNB zveřejnila. Podle záznamu se na tom centrální bankéři shodli.
Česká národní banka v nové prognóze minulý týden zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta. Zlepšila i výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta. Podle dnes zveřejněných údajů rostla česká ekonomika v loňském roce 2procentním tempem.
Singer (ČNB): Rozhodne úspěch ECB, koruna a mzdy
Ze záznamu dále vyplývá, že se centrální bankéři shodovali na tom, že právě poměrně výrazný růst HDP, tažený zejména domácí poptávkou, představuje hlavní rozdíl mezi aktuální ekonomickou situací a situací v listopadu 2013, kdy byl zaveden kurzový závazek, tedy režim devizových intervencí. „Několikrát zaznělo, že zavedení kurzového závazku je jedním z důvodů obratu v domácí ekonomice,“ stojí v záznamu.
Bankovní rada se podle záznamu rovněž shodla, že odpovídajícím přístupem k primárním dopadům cen ropy je aplikovat vzhledem k inflačnímu cíli institut výjimek. To znamená, že ČNB bude tolerovat v letošním roce pohyb inflace blízko nuly nebo i lehce pod ní.
V případě cenového vývoje počítá ČNB v prvním čtvrtletí roku 2016 s inflací 1,1 procenta a ve druhém čtvrtletí s inflací 1,6 procenta. Podle dnes zveřejněné Zprávy o inflaci by průměrná meziroční inflace měla být v letošním roce záporná, a to minus 0,1 procenta. Bylo by to tak poprvé za dobu České republiky, kdy by v celoročním průměru byla ekonomika v deflaci.
Nejvýraznějším rizikem pro odhadovaný vývoj jsou přitom podle bankovní rady dopady opatření Evropské centrální banky proti deflačním tendencím v eurozóně.
Bankovní rada České národní banky minulý týden oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016. Dosud centrální banka deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než v roce 2016.
Jednání bankovní rady se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na zasedání ve čtvrtek 5. února chyběl viceguvernér Vladimír Tomšík.
