Podobně jako celý svět i čtvrtá letošní zpráva o inflaci z dílny České národní banky se točí kolem nejistoty dalšího vývoje koronaviru. Základen pro hodnocení dopadu na ekonomický vývoj se stal stringency index vydávaný univerzitou v Oxfordu. Ten hodnotí jednotlivá opatření, ke kterým vlády přistoupily (např. zavírání škol, omezení zaměstnání či zákazu cestování) a generuje porovnatelný index se stupnicí 0 do 100 bodů. Dosavadní vrchol byl v České republice na konci března, kdy index dosáhl hodnoty přes 80 bodů. Nyní na začátku listopadu je přísnost zavedených opatření dle indexu na úrovni 73 bodů.
Pro účely modelování ekonomické situace pracuje zpráva o inflaci s jednoduchou predikcí indexu a naznačuje tak, co ČNB očekává z pohledu epidemiologické situace. Vrchol omezení by měl nastat v listopadu, následně dojde k rozvolňování. Zajímavé je, že dle zprávy o inflaci ČNB nepředpokládá rozvolnění až na 0, ale pouze na úroveň kolem 40 bodů, tedy na úroveň opatření, která platila během letošního léta. Na 40 bodech by pak omezení měla zůstat minimálně do poloviny příštího roku. Prezentace zprávy o inflaci pro analytiky rovněž prozrazuje, že stejná úroveň opatření na podzim bude mít výrazně nižší ekonomické dopady, než měla na jaře.
Nejistota je i kolem fiskální politiky. Na začátku listopadu stále není jasno, jaké daně budou zaměstnanci (a teoreticky i OSVČ) platit od ledna příštího roku. Aby toho nebylo málo, tak návrh státního rozpočtu na příští rok dokonce počítá s verzí, že ke zrušení superhrubé mzdy jako základu daně z příjmu fyzických osob nedojde.
Zbytek zprávy o inflaci je v zásadě standardní. Příští rok by se inflace měla nacházet těsně nad inflačním cílem, a to díky poklesu jak jádrové inflace, tak i inflace potravin. S trhem práce jsou spojené mírně negativní vyhlídky. Podíl nezaměstnaných na začátku příštího roku mírně vzroste a zpomalí růst nominálních mezd. Celkový vliv na HDP bude pokles v letošním roce o přibližně 7 procent, v příštím roce pak růst o 2 procenta meziročně. Výhled ČNB je tak pesimističtější, než co očekávají analytici. Například podle inflačního očekávání trhu analytici očekávají, že v 2021 ekonomika poroste o více než 4 % meziročně. Poměrně negativně vyznívá scénář ČNB i v odhadu, že na úroveň před coronavirové spotřeby se domácnosti dostanou až v roce 2022.
Samotná kapitola je vývoj koruny. Predikce ČNB je konsistentní s posilující domácí měnou, která by do roka 2022 měla dosáhnout hranice 26 korun za euro. My s dosažením této hranice počítáme již v roce 2021. Předpokladem tohoto scénáře je zvládnutí druhé vlny pandemie a na to navazující ekonomická obnova.
S ekonomickým a pandemickým vývojem je konsistentní stabilita úrokových sazeb v letošním roce a postupný růst na začátku roku příštího. Ke konci roku 2021 by se 3M Pribor dostal nad 1 %. V porovnání s předchozí prognózou jde o vyšší úrokový profil, který kompenzuje především slabou korunu.
Mnoho otázek důležitých pro vývoj měnové politiky však zůstává nezodpovězených. A to ve spojení s epidemií a ochotou a schopností vlád (tuzemské i zahraničních) přistoupit k nutným opatřením, najdou se ale i ekonomicky standardnější otázky. Pokud budou příští rok nižší daně z příjmu, jak výrazně se promítnou do inflace? Či jak na situaci nejen na finančních trzích bude reagovat koruna?
