Koruna se pohybuje do strany, drží se v rozmezí 24,31 až 24,36 EURCZK. Index S&P 500 včera zavřel pod hranicí 4000 USD.

ČNB nepřekvapila a rozhodla o stabilitě sazeb

Zdroj: ČNB

Bankovní rada dnes rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Rozhodnutí padlo na základě vyhodnocení dat ohledně vývoje ekonomiky a cen v ní. Hlavním argumentem proti zvýšení úrokových je přesvědčení bankovní rady, že současná výše sazeb dostatečně tlumí inflační tlaky v tuzemské ekonomice. Naopak hlavním argumentem pro zvýšení sazeb zůstává obava z rozvolnění inflačních očekávání. O snižování sazeb se dle guvernéra nediskutovalo a zřejmě ani ještě několik dalších zasedání nebude.

Guvernér Michl hned na úvod tiskové konference uvedl, že ČNB bude dále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB stále očekává růst meziroční inflace na úroveň 20 % a celkovou průměrnou inflaci za rok 2022 kolem 16,5 %. Růst inflace dále bude tažen především růstem cen plynu a elektřiny. Významným proinflačním rizikem zůstává vyšší než očekávaný růst mezd v ekonomice a uvolněná fiskální politika vlády. Obavy v bankovní radě stále budí ztráta kotvy inflačních očekávání . Ty však bankovní radě nestačily k hlasování pro zvýšení sazeb. Hlavními protiinflačními riziky jsou potom příchod recese v české i mezinárodní ekonomice, který by ochladil domácí i zahraniční poptávku. Nutno podotknout, že zastropování cen může působit protiinflačně pouze v krátkém horizontu, a to v zásadě jen skrze ovlivnění statistického měření pomocí umělých a netržních cen. Při pohledu na delší horizont je zřejmé, že zvýšením deficitu veřejných rozpočtů naopak vytváří silný proinflační tlak. Z pohledu ekonoma tak lze jen těžko tvrdit, že je takový krok protiinflační.

Se základním scénářem letní prognózy je konzistentní stabilita úrokových sazeb ve střednědobém horizontu a postupný pokles v dalším roce. Prognóza očekává, že inflace bude v průběhu příštího roku klesat a v polovině roku 2024 se vrátí do blízkosti cíle 2 %. Lze očekávat, že na základě vývoje situace v posledních měsících bude návrat inflace k cíli trvat déle. Déle tak bude trvat i návrat k nízkým sazbám. Několik radních se navíc už v minulosti vyslovilo, že z důvodu vysoké inflace očekávají ponechání vyšší úrovně sazeb v České republice po delší dobu.

Největší proinflační hrozbou zůstávají vysoké mzdové požadavky a rychle rostoucí deficit státního rozpočtu. V takovém případě by se dle Michla jednalo o poptávkovou inflaci, a zvýšení sazeb by proto mělo dle jeho slov smysl. Růst mezd přitom už v současnosti výrazně překračuje prognózované hodnoty a stabilita veřejných financí je vlivem řady opatření pod výrazným tlakem. Zvýšení sazeb v budoucnu, i přes negativní postoj většiny členů rady, proto nelze zcela vyloučit. Na konkrétní dotazy k programu intervencí na devizovém trhu za účelem zabránění výrazných výkyvů kurzu koruny odmítal guvernér podrobněji odpovědět.

Zdroj: ČNB

Newsletter