AKTUALIZOVÁNO – Zvýšit, nebo nezvýšit? Hlasování bankovní rady ČNB dnes dopadlo ve prospěch druhé možnosti. Ukázalo se však, že tomu tak bylo jen těsně. Čtyři členové byli pro ponechání sazeb na současných úrovních, tři byli naopak pro zvýšení. Potvrdilo se tak, že ČNB i nadále zůstává jestřábem, nemá však potřebu s normalizací své politiky nikterak spěchat.
Co se týče aktuálního stavu české ekonomiky, Rusnok její výkon označil za robustní. Jak HDP, tak i růst mezd je oproti očekávání ČNB mnohem silnější, poslední zveřejněná čísla o inflaci pak byla sice o něco nižší, než předpokládala prognóza, nejde však o žádný problém, který by měl jakkoliv ovlivnit aktuální přístup banky.
Z hlediska rizik panují ta mírně proinflační, kam spadá jednak nad očekávání rychlejší růst mezd i vývoj kurzu. Koruna je dle Rusnoka sice stále překoupená, ale její hodnota vůči euru zůstává i nadále slabší, než ČNB původně čekala. V rámci výhledu pak hlavní ekonomické ukazatele, jako například průmysl, maloobchod, ale i sentiment domácností a podniků, naznačují, že si růst české ekonomiky zachová svou robustnost i nadále.
A právě to byl dle Rusnokových slov důvod, proč tři členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení sazeb, a to o 25 bazických bodů v případě repo sazby a o 50 bazických bodů u té lombardní. Z hlediska pohledu této menšiny se jednoduše nečeká, že by mělo v rámci dalších měsíců dojít k jakýmkoliv výrazným změnám, a proto je možné jednat hned.
Samotná debata o tom, zda zvýšit, či nezvýšit, dle Rusnoka nebyla nikterak rozporná. Všichni členové rady vyjádřili pochopení, že současná makroekonomická situace a modelové výpočty a výsledky jednoznačně směřují k normalizaci sazeb. Jsme pohodlně nad inflačním cílem a máme tu robustní vývoj ekonomiky, robustní růst mezd a v zásadě přehřátý trh práce, řekl guvernér a dodal, že se argumentovalo i deformací kurzového kanálu překoupené koruny, který stojí za tím, že úrokový diferenciál nepůsobí mezi ČR a Evropou na plné síly. Ve výsledku ale nakonec převážil názor, a to velmi mírně, že nic nehoří. Nejsme v situaci, kdy by byl potřeba zásah, a proto by bylo lepší počkat na více informací, především v souvislosti s novou prognózou, řekl guvernér ČNB.
Do této debaty samozřejmě spadá i otázka ohledně politiky Evropské centrální banky (ECB), která by, jak na posledním zasedání řekl její guvernér Mario Draghi, měla rozhodnout o možných změnách, a to především v případě programu kvantitativního uvolňování. Podle Rusnoka je tento fakt do jisté míry relevantní a stojí za to na něj počkat. Na druhou stranu se ale zdá, že již zmiňované kanály, napojené na zahraniční vývoj, ovlivňující českou ekonomiku už nejsou tak významné. Nejsou teoreticky čisté a bez poruch, a to především v souvislosti s překoupeností koruny, zmínil Rusnok.
Fakt, že koruna zůstává nadále překoupená, potvrzuje podle guvernéra vývoj kurzu, který zůstává za odhady ČNB, což jí naopak dává o to větší prostor pro zvyšování sazeb. Pokud bychom však odhadovali velikost spekulativního kapitálu, jde o velice složitou věc, kterou nelze zcela jasně vyčíslit. Existují určité ukazatele, jako například úroveň korunových depozit nerezidentů či držení korunových státních dluhopisů v zahraničních rukou, ale ty jsou stále pouze a jen indikativní. Pravdou však je, že například v případě depozit je pozorován určitý pokles, což naznačuje, že překoupenost koruny ztrácí na síle, ale i tak je stále velká. Pokud bychom trvali alespoň na určitém nástinu, Rusnok míní, že objem spekulativního kapitálu dosahuje několika málo stovek miliard.
Řeč nakonec přišla i na dopady srpnového zvýšení sazeb. V tomto směru je potřeba rozlišovat jednotlivé segmenty finančního trhu. Pravdou ale je, že ono maličké zvýšení mělo pouze minimální či spíše žádný vliv, a to jak na spotřebitelské úvěry, tak i na hypotéky, řekl Rusnok. Děje se tak proto, že banky mají přebytek likvidity, a tudíž nemají potřebu si půjčovat od ČNB. Zvyšování sazeb tak pro bankovní instituce představuje pouze ukazatel toho, jakým směrem se politika centrální banky bude ubírat – jde o proces normalizace, který dle Rusnoka nemá nic společného s tím, že by ekonomika potřebovala jakékoliv ochlazení.
V závěru pak Rusnok uvedl, že si dovede představit v rámci příštích šesti měsíců zvýšení sazeb o více než 25 bazických bodů.
Prvotní reakce koruny, která se týkala především těsného hlasování, bylo posílení, a to až pod 26,00 za euro. Následně však kurz zamířil zpět nad tuto hranici k úrovni kolem 26,07 EURCZK.
Co se týče rétoriky ČNB, hodnotíme ji jako jasně jestřábí, což však není, například už jen vzhledem k dřívějším komentářům členů bankovní rady, zas tak překvapivé. Jasně platí, že česká ekonomika je připravena na vyšší sazby. Opět se pak potvrdilo, že si Rusnok a spol. chtějí zachovat svou „střídmost“ a že v jejich zájmu rozhodně není jakýkoliv spěch spojený s normalizací měnové politiky. Nejlépe o tom ostatně vypovídá i samo oznámení o těsném hlasování o sazbách, jehož účelem není nic jiného než příprava trhu na to, že ČNB své sazby patrně zvýší v listopadu.
Draghi: O změně politiky ECB rozhodneme zřejmě v říjnu – Roklen24.cz https://t.co/Lxjiz6FhSP @roklen24 #ECB #Draghi #euro pic.twitter.com/WvF95Zuvac
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. září 2017
