Česká národní banka na svém letošním prvním zasedání ponechala sazby beze změny. Nová prognóza pak ukázala výhled rychlejšího letošního růstu. Základní scénář pracuje s možností celkem trojího zvýšení sazeb. Rizika výhledu jsou však stále značná.
Základní scénář centrální banky pracuje s obnovou ekonomického růstu ve druhém čtvrtletí, přičemž za letošek by domácí ekonomika měla vykázat více než 2% tempo HDP. Během příštího roku bychom se pak měli vrátit na předpandemické úrovně ekonomické aktivity.
Inflace se letos sníží vlivem zvolnění cen potravin a regulovaných cen. V první polovině roku se sníží i jádrová inflace. S obnovu ekonomiky pak desinflační prostředí odezní. V opačném směru ale bude působit posilování koruny. To bude odrážet nejen proexportní orientovanost ekonomiky, ale také samotnou obnovu a zlepšení tržního sentimentu.
Takto představená prognóza implikuje nejprve stabilitu sazeb v první polovině roku, poté jejich postupné zvyšování. To dle prognózy odpovídá trojímu úrokovému zvýšení během letošního roku, což je totožný odhad, který by představen už v listopadovém výhledu, jen s časovým posunem do poloviny roku.
Rizika prognózy bankovní rada vyhodnotila jako značná a vychýlená ve směru pomalejšího odeznívání pandemie. Největším rizikem jsou delší uzavírky doma i v zahraničí a na to navazují zhoršení sentimentu firem, domácností i na finančním trhu.
Podle guvernéra Rusnoka je zjevné, že žijeme v obrovské nejistotě, pokud jde o pandemický vývoj determinující ekonomickou aktivitu. Výše zmíněné riziko zhoršení pandemické situace v podobě delších uzavírek, a to až za jaro, či dokonce jejich prohloubení, například kvůli mutacím viru, by znamenalo odchýlení od základního scénáře. Výsledkem by bylo citelně nižší tempo ekonomického vývoje v celém roce s více protiinflačním chováním cenového vývoje, které by se promítlo do delšího horizontu.
Na základě toho by podle Runsoka vznikla menší potřeba uvolnění měnových podmínek. K tomu by měl přispět i vývoj kurzu, který by patrně posiloval mnohem pomaleji. Předpokladem toho je, že by šlo nejen o domácí ekonomické zpomalení, ale i zahraniční.
Jestliže ale na tento scénář nedojde. Rusnok očekává, že s příchodem poloviny roku vznikne prostor pro první kroky směrem k normalizaci úrokových podmínek.
Výstup z dnešního zasedání tak potvrdil mírně optimističtější naladění centrální banky, avšak stále s velkými nejistotami. Ty podle nás představují určitou překážku ve vnímání výhledu, jak jej podává model, a jak se na něj dívají členové rady. Vzhledem k těmto nejistotám bude podle nás klíčová květnová prognóza, která by měla pokrýt nejen data z prvního čtvrtletí letošního roku, ale i posun v oblasti vakcinace.
Jsme přesvědčeni, že ČNB zaujme v procesu úrokové normalizace opatrnější postoj. To by podle nás znamenalo pouze jedno zvýšení úrokových sazeb během letošního roku, a to pravděpodobně až ve čtvrtém čtvrtletí.
