Tempo růstu tuzemských cen v listopadu zpomalilo na nejnižší hodnoty za posledních sedm měsíců dosahujících přesné úrovně inflačního cíle. Česká národní banka se v rámci své prognózy již potřetí v řadě „sekla“, když předpokládala mnohem vyšší hodnoty. Na odhadovaný výhled sazeb by však horší výsledek neměl mít vliv, míní ekonomové.
Inflace v listopadu vinou zejména poklesu cen pohonných hmot a potravin zpomalila z říjnových 2,2 % meziročně na 2,0 %, meziměsíčně pak registrujeme propad z 0,4 % na -0,1 %. Podle ekonomů však jde o krátkodobou záležitost. Tempo růstu cen by tak na začátku příštího roku mělo opět akcelerovat.
„Slabší inflační tlaky v domácí ekonomice způsobily především ceny potravin, zvláště těch sezónních, a nealkoholické nápoje. Naopak opačným směrem, tedy proinflačně, působí ceny bydlení a energií,“ okomentoval výsledek ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Přestože tempo růstu cen zaostalo daleko za očekáváním ČNB, která ve své prognóze zveřejněné na začátku listopadu pracovala s meziročním růstem 2,5 %, slabší čísla nebudou mít na měnovou politiku vliv. Po očištění o volatilní složky inflace se totiž její jádrová složka blíží hodnotě, s jakou ČNB ve své předpovědi pracuje. Nadále předpokládáme, že bankovní rada počká se zvyšováním sazeb až na příští rok a na letošním posledním zasedání zůstanou repo sazby zmražené,“ uvedl ekonom.
Podobně se na současnou situaci dívá i hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. „Vyloučíme-li rozkolísané ceny potravin a pohonných hmot, inflační tlaky v ekonomice zůstávají viditelné. Například ceny služeb zrychlily z říjnových 3,2 % na 3,3 %. Vývoj cen potravin a pohonných hmot je zároveň z pohledu centrální banky méně podstatný, jelikož tyto ceny měnová politika může jen těžko ovlivnit,“ vysvětlil.
Očekávané zvýšení sazeb ČNB na únorovém jednání by tak podle Seidlera dnešní dočasné zpomalení inflace nemělo ovlivnit. „Inflační tlaky budou totiž postupně sílit nejen z titulu napjatého trhu práce a rychlejšího růstu mezd, ale i vlivem růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti. K tomu se zároveň bude přidávat zrychlování cen potravin z titulu horší sklizně v letošním roce. Kombinace těchto faktorů by měla vést v první polovině příštího roku k postupnému zrychlení inflace opět ke 2,5 %,“ míní Seidler.
Na únorový termín sází i analytik Raiffeisenbank František Táborský. „Ve spojení se slabší korunou podle našeho názoru potřeba zvyšovat úrokové sazby přetrvává. To donutí bankovní radu přistoupit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Jako nejbližší pravděpodobný termín se nabízí už únorové jednání bankovní rady. Pro tento krok hovoří i další rekordní pokles nezaměstnanosti a pokračující vysoký růst mezd,“ doplnil.
Fakt, že vliv na výhled měnové politiky dnešní čísla v podstatě nemají vliv, potvrzuje i reakce spotového kurzu koruny. Domácí měna si během dnešního rána připisuje zisky, a to lehce pod hranici 25,85 za euro.
