Tento týden by se dal nazvat týdnem centrálních bank. Odstartuje ho úterní zasedání Bank of Japan, pokračovat bude středeční Fed a poté čtvrteční Bank of England a Česká národní banka. Právě u posledních dvou zmiňovaných měnových autorit se hovoří o možném zvýšení sazeb. V případě Velké Británii však nejde o tak jistou záležitost jako v případě ČNB.
Podle aktuálního odhadu agentury Bloomberg se ke zvýšení sazeb již tento čtvrtek přiklání celkem 22 ekonomů z celkem 23 dotázaných. Tato jasná většina předvídá, že, i přes všechny náznaky z posledních dní, nedoje k žádnému „překvapení“ a centrální banka provede hike své 2T repo sazby o velikosti 25 bazických bodů, díky kterému se dostaneme na 0,5 %.
Po tomto zvýšení se však, dle mediánu odhadu Bloombergu, centrální bankéři lehce stáhnou, čemuž by mělo odpovídat navýšení sazeb o dalších 50 bazických bodů do konce roku 2018.
„S tím, jak se ČNB ve vývoji měnové politiky čím dál tím víc dostává před ECB, potřebné utažení měnových podmínek zařídí především posílení koruny. To pak omezí prostor pro další zvyšování sazeb,“ řekl pro agenturu Bloomberg hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Jeho osobním tipem pro další rok je tak dvojí zvýšení sazeb o 25 bodů, a to během prvního a třetího čtvrtletí.
Právě ECB během minulého týdne rozhodla, že od ledna oseká měsíční objem programu kvantitativního uvolňování z aktuálních 60 miliard euro na 30 miliard a prodlouží délku jeho trvání až do září (s možností dalšího prodloužení, pokud bude potřeba), což ve výsledku ještě více přispěje ke zvětšení pomyslné propasti měnové politiky. Zatímco tak ECB zůstane i nadále u extrémně uvolněné politiky, ČNB provádí pravý opak.
ECB utáhne kohoutky QE, na trhu však zůstane déle
Potvrzují to i odhady některých analytiků. Například Jiří Polanský z Erste je přesvědčen, že by ČNB mohla své sazby zvýšit letos ještě dvakrát (tedy v listopadu a poté v prosinci), příští rok pak tento krok provede pouze jednou. „Růst úrokových sazeb příští rok zpomalí kvůli ECB,“ řekl pro Bloomberg. „Její uvolněná monetární politika bude navíc doplněna dalšími zisky koruny, a společně tak přispějí k utažení domácích měnových podmínek, které ve výsledku omezí potřebu akce ze strany ČNB,“ dodal.
K tomu, že Rusnok a spol. zvýší tento čtvrtek sazby o čtvrt procentního bodu, se přiklání i hlavní ekonom ING Jakub Seidler a zároveň dodává, že bude představena nová prognóza, která by měla oproti té stávající revidovat směrem výše jak růst HDP, tak růst mezd a inflaci.
„Ekonomika si vyžaduje přísnější nastavení měnové politiky, a ČNB tak na svém čtvrtečním zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení svých úrokových sazeb,“ je přesvědčen Seidler. „Poslední vyjádření některých členů bankovní rady dokonce naznačuje, že by ČNB mohla své sazby zvýšit o více, než je očekávaných 0,25 pb. Pokud by koruna od posledního zářijového jednání ČNB setrvala poblíž hranice 26 Kč za euro, listopadový růst sazeb o 0,5 pb by byl skutečně možný, jelikož současný vývoj ekonomiky by si vyžadoval přísnější nastavení měnové politiky. Koruna však v průběhu října posílila zhruba o 1 %, což je z pohledu ČNB zpřísnění měnových podmínek obdobné jednomu zvýšení úrokových sazeb o 0,25 pb. Část měnového zpřísnění tak byla doručena již silnějším kurzem koruny,“ vysvětlil ekonom.
Čtvrt. zvýšení sazeb ČNB je hotová věc, díky silnější koruně přinášející měn. zpřísnění je spíše pravděpodobnější růst o tradiční „čtvrtku“
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 30. října 2017
Podle Seidlera je současná vazba mezi posilováním koruny a zvyšováním sazeb mírně narušena, což je dáno vysokým přílivem zahraničního kapitálu před koncem kurzového závazku. „Koruna tak doposud na růst sazeb ČNB reagovala méně, než by bylo obvyklé. Její citlivost se však může od určité hranice úrokových sazeb opět zvyšovat. Tato hranice však není zřejmá ani pro ČNB. Z toho důvodu je tak pro ČNB patrně vhodnější strategií zvyšovat své úrokové sazby po menších krocích, aby testovala reakci trhu na zvyšující se úrokový diferenciál,“ dodal.
K hiku o čtvrt procenta se pak přiklání i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Podle našeho odhadu bude hlasování o klíčové sazbě ČNB těsné, ale nakonec se bankovní rada rozhodne pro zvýšení sazby pouze o 25 bb na 0,5 % s tím, že ve zvyšování sazeb bude brzy pokračovat,“ píše Zeisel v dnešním reportu. „Tomuto scénáři přisuzujeme 60% pravděpodobnost. Rizikem se 40% pravděpodobností je scénář se zvýšením sazeb o 50 bb.,“ konstatoval ekonom.
Pravdou je, že právě zvýšení o 25 bazických bodů je již v kurzu koruny započítáno, tudíž by její rekce nemusela být nutně jakkoliv výrazná. O něco větší akce bychom se mohli dočkat, pokud by ČNB opravdu utáhla úroky „netradičně“, tedy o již zmiňovaných 50 bodů. Ještě před čtvrtečním zasedání centrální banky je tak možné očekávat zvýšenou nervozitu, která by se měla projevit ve vyšší volatilitě kurzu koruny. Ta i nadále zůstává překoupená, a tudíž nad ní stále visí riziko uzavírání dlouhých pozic (např. krátkodobých zisků) za situace nedostatku protistran.
Ostatně, nejlépe to bylo vidět minulý pátek, kdy se kurz koruny poté, co ve čtvrtek posílil na dosud nejsilnější hodnoty od konce kurzového závazku ČNB odpovídající hranici 25,55 za euro, posunul až k 25,70 EURCZK, a to vinou výše zmiňovaného vybírání krátkodobých zisků. Aktuálně se domácí měna obchoduje těsně pod 25,65 za euro.
Sazby porostou, korunu čekají zisky. Nej sázka to už ale není
