Na dnešním zasedání bankovní rady ČNB byla očekávaná debata v podobném duchu jako v září, kdy bankovní rada dle vyjádření jejích členů zvažovala zvýšení sazeb o 50 až 75 body. Konečné rozhodnutí na zářijovém zasedání padlo na zvýšení o 75 bodů, což bylo pro řadu subjektů na trhu překvapením. Rada ČNB usoudila, že tento silný signál byl vzhledem k situaci v České republice i ve světě potřeba.
Dnešní rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bodů na 2,75 % u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení sazeb o 125 bodů je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně.
Navýšení 2T repo sazby o 125 bodů na 2,75 % dostalo tuto sazbu do intervalu takzvané neutrální úrokové míry, která se dle odhadů nachází mezi 2,5 až 3 procenty. ČNB tak jistě akcentovala rizika růstu inflačních očekávání vlivem akcelerující inflace, která bude dle našich odhadů pozvolna zpomalovat až v průběhu dalšího roku. Pro českou korunu je takto silné utažení měnové politiky silným fundamentem pro její posilování. Je však stále nutné mít na paměti, že koruna patří mezi rizikovější měny, které při zhoršování globální nálady oslabují. Pravděpodobnost zhoršování globální tržní nálady je přitom relativně vysoká vlivem rostoucího počtu nových případů nákazy virem COVID-19 a stále trvající situace ohledně nedostatku výrobních vstupů a drahých energií.
Jedním z hlavních důvodů pro další zvýšení sazeb jsou silné přetrvávající globální i lokální proinflační tlaky, které podporuje velmi napjatý tuzemský trh práce. Ten dlouhodobě vykazuje velmi nízkou nezaměstnanost – jednu z nejnižších v Evropě. Svou roli na rostoucí inflaci má také expanzivní fiskální politika a například zpomalení českého průmyslu, kdy související nedostatky tlačí ceny vzhůru.
Česká národní banka vedle řady dalších faktorů pozoruje také posun v inflačních očekáváních na českém trhu. Ty se snaží dlouhodobě držet okolo 2% inflačního cíle. Jejich významné vychýlení směrem vzhůru vlivem akcelerující inflace v posledních měsících by plnění mandátu ČNB v oblasti cenové stability výrazně komplikovalo.
Z pohledu české ekonomiky revidovala nová prognóza ČNB svá očekávání růstu HDP v následujících letech. V roce 2021 je očekáván růst 1,9 % oproti 3,5 % v minulé prognóze, v roce 2022 3,5 % oproti 4,1 % a v roce 2023 očekává nová prognóza růst 3,8 % oproti 3 % v minulé prognóze. Zpřísňování sazeb by nemělo stát v cestě ekonomickému růstu v ČR, kterému bude dále pomáhat silná spotřeba domácností, kde významný vliv budou mít vyšší mzdy i vynucené utrácení části úspor.
Inflace v ČR výrazně vzroste ke konci roku 2021, kdy meziroční inflace se bude na konci zimy pohybovat okolo 7 %. Na růstu inflace se podílí významná část spotřebního koše od potravin po průmyslových výrobků, ale také např. růst regulovaných cen způsobený vyššími cenami energií. Během roku 2022 by měly inflační tlaky oslabovat. I tak počítá nová prognóza s průměrným růstem cen v roce 2022 ve výši 5,6 % oproti 2,8 % v původní prognóze.
Razantní krok bankovní rady ČNB je reakcí na silné proinflační tlaky a na riziko vychýlení inflačních očekávání směrem vzhůru. Zvýšení o 125 bodů odpracovalo významnou část prognózovaného růstu sazeb v následujících letech. Guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že plánem ČNB je navýšení sazeb nad politicky neutrální úroveň, která se v současnosti dle odhadů nachází zhruba na třech procentech. Skokové zvýšení sazeb by nemělo zastínit skutečnost, že skutečná výše sazeb je stále 2,75 % a je tak stále lehce pod politicky neutrální úrovní.
