ČNB srážející korunu a další třaskaviny týdne

O co mírnější byla pondělní seance na trzích, o to šťavnatější byl úvod týdne na komentáře klíčových ekonomických událostí, které nás v aktuálním „pracovním“ týdnu teprve čekají: ve středu americké HDP a Fed, ve čtvrtek pak domácí rozhodnutí o sazbách a nová prognóza ČNB. Vezměme to popořadě.

Lepší než dobrý po horším než špatném?

Ve středu ve 14:30 se dozvíme první odhad amerického HDP za druhé čtvrtletí roku. Po 2,9% anualizovaném poklesu v kvartále prvním by růst ve 2Q měl toto číslo předčít – konsensem jsou plus 3 procenta. Měsíční a kratší statistiky, přicházející průběžně z americké ekonomiky, naznačují, že skutečné číslo by mohlo být spíše silnější než proti odhadu slabší. S výjimkou kolísání realitního trhu silný vzkaz přicházel z trhu práce, průmyslu a v jádru také z maloobchodu. Na výrazné lepšení kondice americké ekonomiky namlsal také výrazný pokles žádostí o podporu v nezaměstnanosti (284 tisíc, pod všemi odhady trhu), doprovázející předchozí příznivá čísla o tvorbě pracovních míst. To je údaj sahající za 2Q, očekává se ale pozitivní vliv na měsíční data z trhu práce ve středu (ADP) a v pátek (míra nezaměstnanosti, tvorba pracovních míst). Středeční číslo o HDP by mohlo být nad konsensem. To, nakolik dobrý bude údaj vůči konsensu, nasměruje eurodolar odpovídající intenzitou níž.

Fed: QE čitelné, načasování sazeb napjaté

Poslední slova z Fedu i slušná příchozí makrodata posilovala sázky na rychlejší utahování americké měnové politiky a časnější růst sazeb. O QE Fed dostatečně jasně promluvil již na minulém měnovém jednání, aktuální se uskuteční v úterý až středu (verdikt ve středu ve 20:00 našeho času). Ze zbývajících 35 miliard dolarů QE měsíčně má Fed v tomto týdnu ukrojit dalších 10 miliard. Konec QE je otázkou října. Až zářijové měnové jednání přitom bude spojeno s novou makroekonomickou prognózou, která plánem může teoreticky pohnout.

Fed se ve svém jízdním řádu příliš nenechal vyrušit propadem HDP v prvním čtvrtletí a stejně tak by měl zůstat v klidu po prvním čísle za 2Q. Podporou jestřábům je trh práce a zatím průmysl, nejistotou realitní trh, neutrál, spíše podporující vyčkávání Fedu, znamenají poslední čísla o inflaci. Na výraznější přesvědčení o dřívějším růstu sazeb (směrem úvodu roku 2015) je třeba nadále silného vzkazu z trhu práce při podpoře inflace a sjednocení realitních dat.

ČNB: Nová prognóza a nabuzené další oslabení koruny

Notně přitopil úvod týdne pod kotlem očekávaných kroků ČNB. Ta ve čtvrtek rozhodne o sazbách, tím sledovaným ale budou komentáře k délce a intenzitě oslabování koruny. Guvernér Singer nedávno potvrdil optimismus ohledně vývoje české ekonomiky s připomenutím lepšící se spotřebitelské nálady a zesilující poptávky v zahraničí, s ohledem na vnější rizika (křehkost eurozóny, geopolitika) i vývoj inflace ale také konec intervencí později než s úvodem roku 2015. Většinovým očekáváním je nyní 2Q15, uvažovat lze ale i ještě dále.

Slova guvernéra Singera o sentimentu spotřebitelů potvrdila čísla ČSÚ v předchozím týdnu, patrný je ale růst jejich nervozity do příštích měsíců ohledně vývoje ekonomiky. Vedle toho klesla důvěra firem. Výhled pro příští půlrok se zhoršil ve výrobě, v zásadě stabilní je ve stavebnictví a obchodě, zlepšil se ve službách. Ekonomická důvěra nicméně nemá velkou sílu hýbat kurzem koruny. Tento týden přinese z domácích dat index nákupních manažerů v průmyslu – až pátek po ČNB.

Čtvrtek přinese novou makroekonomickou prognózu ČNB.  Ta bude důležitá pro úvahy o konci intervencí, případně dalších krocích centrální banky. Stávající prognóza pro duben až červen počítá s růstem CPI o 0,2 %, 0,6 % a 0,5 %, měnověpolitické inflace pak o 0,0 %, 0,4 % a 0,4 %. Singer ale v červencovém rozhovoru pro Týden uvedl, že „deflační tlaky v ekonomice i z Evropy jsou prostě ještě výraznější, než jsme předpokládali“. Realitou tuzemského CPI v červnu byla stagnace po +0,4 % v květnu.

U letošního růstu ekonomiky nynější prognóza ČNB pracuje s očekáváním +2,6 % (příští rok +3,3 %).  MF ČR svůj výhled čerstvě zvedlo do blízkosti odhadu ČNB – na 2,7 % z dubnových 1,7 % s odkazem na silnější než očekávaný růst ekonomiky. Příští rok čeká MF 2,5 % po 2,0 % z dubna.

Analytici a odbory

Divokost do očekávání blízkých kroků ČNB vnesli v posledních dnech a hodinách nejprve někteří analytici, později v poněkud bouřlivé reakci odbory a politici. Objevily se komentáře o konci intervencí ČNB až s koncem roku 2016, o rychlé slovní intervenci, srážející korunu až na 28 k euru, případně skutečném posunu intervenční hladiny od 27 k 28 CZKEUR na příštím (ne tomto) měnovém jednání, pokud ceny nadále budou ukazovat riziko deflace. Tyto spekulace následně přiměly Tripartitu či Svaz průmyslu a dopravy k požadavku na to, aby je ČNB jako „partnery“ zohlednila a své další kroky s nimi „konzultovala“.

Faktem je to, že ČNB na posledním měnovém jednání dne 26. června posunula očekávaný konec intervenčního režimu na nejméně druhé čtvrtletí roku 2015 proti původně předpokládanému přelomu roku. Konsensuálním očekáváním pro toto měnové jednání, na kterém bude chybět viceguvernér Hampl, je ponechání sazeb i intervenčního režimu ve stávající podobě.

komentáři k červnové spotřebitelské inflaci ČNB uvedla, že je „hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB“. Ale také, že na „odchylku červnové inflace od stávající prognózy upozornila již … po posledním měnovém zasedání bankovní rada ČNB … Pro letošní letní měsíce tak lze dle bankovní rady ČNB aktuálně předpokládat meziroční inflaci poblíž nuly s tím, že nejsou vyloučeny ani její lehce záporné hodnoty. Červnové údaje v tomto světle nelze považovat za překvapení, ale pouze za potvrzení již dříve vnímaných protiinflačních rizik stávající prognózy ČNB“. Uvedla také, že postupně zrychluje korigovaná inflace bez pohonných hmot.

ČNB se zřejmě necítí být červnovými čísly o spotřebitelské inflaci natolik zaskočena a překvapena. A nepřekvapily ani odbory.

 

PS: ČNB na spekulace o dalším oslabení koruny a politických prohlášeních reagovala v úterý po vydání tohoto textu. Uvedla, že k posunu intervenčního cíle na koruně k euru výše by ji přiměl podstatný nárůst protiinflačních rizik.

Newsletter