Bankovní rada České národní banky letos podruhé zvýšila hlavní úrokovou sazbu. Ve zbytku roku by úroky měly růst rychlejším tempem, než se kterým pracoval předchozí, květnový, výhled. Tento směr by měl pokračovat i v příštím roce. Jde přitom o proces postupného sundávání nohy z plynu, nikoli o sešlápnutí brzy, uvedl guvernér Rusnok
Pro zvýšení sazeb o „tradičních“ 25 bazických bodů na 0,75 % hlasovali čtyři členové bankovní rady. Jeden pak hlasoval pro zvýšení o 50 bodů a dva pro úrokovou stabilitu. Samotná prognóza přitom „radila“ přistoupit k agresivnějšímu zvýšení, tedy o půl procentního bodu.
Pokračování v procesu úrokové normalizace je podle Rusnoka reakcí na případné nežádoucí odpoutání inflačních očekávání od inflačního cíle. Tempo růstu cen je aktuálně pod vlivem silných vnějších tlaků, do jisté míry však působí i ty vnitřní, kde především do budoucna sehraje roli stav trhu práce, který byl pandemickou krizí ochlazen velmi málo. Rusnok zároveň upozornil, že v nadcházejících čtvrtletích máme před sebou období vysoké inflace pohybující se nad horní hranicí tolerančního pásma. Toto tempo ale bude poté postupně zpomalovat směrem k cíli.
Podle Rusnoka se ekonomika díky proočkovanosti a lepší zdravotnické připravenosti naučila s pandemií žít. Pro letošek tak centrální banka pracuje s výrazně vyšším ekonomickým růstem na 3,5 %. V roce dalším by se růst měl pohybovat na zhruba stejné úrovni nad 4 %, s níž pracovala i předchozí prognóza. Ekonomika by se tehdy měla vrátit na svou předpandemickou úroveň.
Z hlediska cen vidíme letošní zrychlení na 3 % a postupné zpomalování na horizontu měnové politiky až na úroveň inflačního cíle. Stane se tak nejen procesem úrokové normalizace, ale rovněž postupným odezněním přechodných proinflačních faktorů.
Ve srovnání s květnovou prognózou, která pracovala se třemi koly zvýšení sazeb, ta nová indikuje cekem pět, včetně srpnového a červnového. Pro dnešní zasedání doporučila zvýšení o 50 bodů, rada však dala přednost pozvolnému přístupu. Dá se tak předpokládat, že úroky porostou na každém dalším zasedání tempem 25 bodů. Úroková normalizace bude poté pokračovat během příštího roku, zejména v jeho první polovině.
Bankovní rada nevidí potřebu přistupovat ke zvyšování sazeb jakkoliv razantně. Pozvolný proces ve srovnání s doporučením prognózy zdůrazňuje, že i když rada souhlasí s optimistickým výhledem, zůstává celkově opatrnější.
Centrální banka vyhodnotila nejistoty a rizika prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Mezi proinflační rizika patří možný větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen. Mezi ta protiinflační pak výraznější než prognózované posílení kurzu vlivem většího přílivu kapitálu a nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.
Výstup z dnešního zasedání celkově potvrzuje jestřábí naladění většiny bankovní rady spojené se snahou udržet se tzv. před křivkou vzhledem k riziku ukotvení vyšších inflačních očekávání. Intenzivnější proces zvyšování sazeb v letošním a příštím roce je příznivou zprávou pro kurz koruny, která krátce zpevnila pod hranici 25,40 za euro.
