ČNB v říjnu neintervenovala, rezervy stouply

Česká národní banka v říjnu neprovedla žádné intervence na devizovém trhu. Vyplývá to údajů o devizových obchodech ČNB ke konci října, které dnes banka zveřejnila. ČNB přitom v předchozích měsících intervenovala kvůli posilující koruně, naposledy v září. Celkem za dva roky intervenovala za zhruba 390 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz u 27 Kč/EUR, v posledních měsících se koruna k této hranici několikrát přiblížila.

Co se týče devizových rezerv banky, ty ke konci listopadu stouply oproti říjnu o 1,74 miliardy eur na 58,752 miliardy eur. V korunovém vyjádření stouply téměř o 43,6 miliardy na 1,588 bilionu korun. V dolarech se objem rezerv snížil o 632 milionů a činí 62,168 miliardy dolarů. Meziročně se devizové rezervy zvýšily v eurech o 14,9 miliardy, v korunách o 376,2 miliardy a v dolarech o 7,5 miliardy.

Stav devizových rezerv ČNB k 30. listopadu 2015 (aktualizované údaje):

Přehled devizových obchodů v říjnu 2015 (v milionech eur):

Klientské operace jsou prodeje či nákupy cizí měny proti české koruně prováděné ČNB, kdy protistranou je klient centrální banky.

„Česká národní banka v říjnu vykázala nulový objem uzavřených spotových operací na devizovém trhu. Stále tak platí, že od července právě do září intervenovala za oslabení koruny v souhrnném objemu zhruba 190 miliard korun,“ shrnuje situaci hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Od počátku zahájení intervencí v listopadu 2013 pak v souvislosti s oslabováním koruny akumulovala rezervy čítající v přepočtu takřka 400 miliard korun.“

Celkové devizové rezervy nyní odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. „Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v příštím roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. V příštím roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit dosavadní letošní objem,“ dodal Kovanda.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla letos v červenci, kdy nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun.

Konec režimu devizových intervencí může podle guvernéra ČNB Miroslava Singera přijít na přelomu roků 2016 a 2017. Zároveň ale centrální banka upozornila, že konec intervenčního režimu může zkomplikovat politika Evropské centrální banky. Ta přitom minulý týden dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů. To podle některých ekonomů může prodloužit kurzový závazek až do jara 2017.