ČNB žádá po čtyřce největších bank vyšší kapitálové rezervy

Česká národní banka využila možnosti vložené jí do rukou úřady EU a utáhla kapitálová pravidla pro čtyřku největších tuzemských bank. Na základě nových celoevropských pravidel ČNB zavedla sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Banky, jichž se opatření týká, jsou Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank.

Centrální banka stanovila České spořitelně a Československé obchodní bance shodně sazbu tři procenta, Komerční bance 2,5 procenta a UniCredit Bank jedno procento. Sazby vyjadřují podíl na celkovém objemu rizikové expozice dané banky a musí být naplněny kmenovým kapitálem banky. Banky jsou povinny udržovat tuto kapitálovou rezervu průběžně od 1. listopadu.

Banky o zavedení těchto požadavků vědí dlouho dopředu, lze tak očekávat, že budou mít dostatečné kapitálové rezervy nad požadovaným objemem. „O této rezervě včetně její výše víme a v našich kapitálových projekcích s ní počítáme, proto s jejím zavedením nebudeme muset v žádném případě navyšovat naše kapitálové zdroje a ani omezovat obchodní aktivity,“ zní reakce tiskového oddělení ČS pro ČTK.

Stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika umožňuje od letoška směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho také stanovuje další dva typy rezerv, a to bezpečnostní rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu stanovila ČNB na konci srpna na nulu. Zároveň uvedla, že vzhledem k aktuálním odhadům dalšího vývoje se uvedená sazba nebude muset měnit ani v nejbližších dvou letech.

ČNB na již dříve na svém webu uvedla, že banky by s novými pravidly neměly mít potíže a ani by to nemělo vést k omezení poskytovat úvěry. „Po přihlédnutí k jejich hospodaření v průběhu roku 2013 lze konstatovat, že nové požadavky nevyvolají potřebu dodatečného kapitálu ze strany akcionářů. Existující kapitálové vybavení a likvidita bank rovněž z pohledu ČNB nevytváří omezení pro poskytování klientských úvěrů,“ uvedla centrální banka.

Základem pro rozhodnutí ČNB o tom, u které banky bude požadavek na udržování této rezervy vyhlášen a v jaké výši, je odhad takzvané systémové významnosti dané banky pomocí celé řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.

Podobné sazby kapitálových požadavků založených na systémové významnosti se v poslední době objevily nebo jsou avizovány i v jiných zemích, například v Dánsku, Chorvatsku, Nizozemsku, Rakousku nebo Švédsku.

Newsletter