Zavedení záporných úrokových sazeb není potřebné. Důvodem je vysoký růst objemu úvěrů a existence záporných tržních úrokových sazeb v některých oblastech finančního trhu. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 24. září, jehož se zúčastnilo všech sedm členů. Zároveň na jednání rady zaznělo, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že k němu dojde spíše později.
Bankovní rada ČNB minulý týden rozhodla, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na historických minimech. Rada rovněž zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016.
Koruna nad 27,25 k euru: ČNB zůstane výrazně uvolněná
Záporné tržní úrokové sazby jsou například u některých státních dluhopisů. Ministerstvo financí například v posledních týdnech prodalo státní dluhopisy se splatností do tří let se záporným výnosem. Objem úvěrů firmám pak podle dat ČNB stoupl od července do srpna o více než 20 miliard korun na 1,104 bilionu korun. Zároveň jde o meziroční nárůst o 106,2 miliardy korun.
Členové bankovní rady rovněž při jednání uvedli, že zavedení režimu intervencí přispělo k obnovení ekonomického růstu a stabilizaci očekávání ohledně vývoje inflace. „Několikrát zaznělo, že pokles nominálních tržních úrokových měr do záporných hodnot v některých segmentech finančního trhu přispívá k dodatečnému uvolňování měnových podmínek,“ uvádí záznam.
Singer: Seriózně se bavíme o prodloužení kurzového režimu
Zároveň se členové rady věnovali současnému vývoji, kdy výrazně roste ekonomika a zároveň je nízká inflace. „Panovala shoda, že jedním z faktorů vysvětlujících tuto skutečnost je vnější prostředí projevující se poklesem cen komodit a nízkou inflací v eurozóně i jinde ve světě,“ uvádí záznam. Dalším faktorem ovlivňujícím inflaci může být podle záznamu i hloubka předchozí ekonomické recese. Hluboké recese totiž způsobují větší nepružnost některých ekonomických ukazatelů a tedy opožděný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. „Opakovaně zaznělo, že tento mechanismus vysvětluje současný domácí vysoký ekonomický růst v prostředí nízké inflace,“ uvádí záznam.
