Česká národní banka dnes zveřejnila oficiální statistiku devizových intervencí za měsíc červenec, které činily kolem 28 miliard korun, 1,032 miliardy eur. Rozsah tak mírně předčil dřívější odhad ING ve výši 20 mld. Kč, který v době zveřejnění na konci července svou velikostí trh překvapil. Podle hlavního ekonoma Jakuba Seidlera byl červnový odhad blízko skutečnosti a naznačuje, že i srpnový odhad intervencí ve výši 90 miliard korun by se měl pohybovat blízko reality. „Intenzita srpnových intervencí potvrzuje, že se vůči ČNB začaly vytvářet spekulativní pozice a trh odhodlání ČNB udržet svůj kurzový závazek testuje,“ říká v rozhovoru pro Roklen24. ČNB podle něj raději „skousne“ ještě silnější intervence, než by v české ekonomice připustila záporné sazby.
R24: Co říkáte na statistiku „skutečného“ rozsahu zásahu ČNB na koruně?
Náš odhad intervencí za červenec, který se opírá o celkovou sumu korun, kterou tuzemské banky drží u ČNB, se s dnešními daty potvrdil jako robustní. Z pohledu odhadu červencových intervencí byl podstatně přesnější, než výpočet využívající meziměsíční změnu devizových rezerv. Devizové rezervy jsou totiž přeceňovány na tržní hodnotu, čímž jejich vykazovaná hodnota kolísá. V případě nepříznivého tržního vývoje tak může jejich hodnota klesnout, ačkoli ČNB v daném měsíci intervenovala. To byl případ i červencových čísel, kdy devizové rezervy (před dnešní revizí dat) vyjádřené v českých korunách meziměsíčně klesly o 5 miliard korun a v eurovém vyjádření vzrostly o pouhých 5,6 miliardy korun, zatímco skutečná velikost intervencí dosáhla dle dnešních údajů ČNB 28 miliard korun.
R24: Co z toho vyvozujete směrem k srpnu a máte už obraz počátku září?
Devizové rezervy v průběhu srpna vzrostly o 98 miliard korun. Celkový objem likvidity sektoru v průběhu srpna vzrostl o 96 miliard korun, z toho 5 miliard bylo v srpnu převedeno do státního rozpočtu z EU fondů (přes ČNB) a nejedná se o dopad intervencí. Náš srpnový odhad intervencí založený na likviditě sektoru ve výši 90 miliard korun tak bude zřejmě blízko skutečnosti. Naše odhady za září pak naznačují, že během prvního týdne v září se intenzita intervencí vrátila k podobným úrovním jako v srpnu. U zářijových čísel však zatím neumíme rozlišit intervence a případný přítok korun z konverze evropských fondů.
R24: Dříve jste nastínil v souvislosti intervencí scénáře možného útoku na korunu…
Už současný objem intervencí je blízko našemu dánskému scénáři, který předpokládal spekulativní útok na úrovni Dánska z počátku tohoto roku. Ten by v přepočtu na velikost tuzemské ekonomiky činil zhruba 100 miliard korun za měsíc. To znamená, že se na trhu již začaly vytvářet silné spekulativní pozice a trh závazek ČNB testuje.
Nicméně: i při intenzitě intervencí, která by mírně převyšovala oněch sto miliard korun měsíčně, by devizové rezervy ČNB do druhé poloviny roku 2016 vzrostly k necelým 70 procentům HDP. To je stále pod psychologickou hranicí 85 procent, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit.
24: Čekáte tedy, že ČNB vytrvá a svůj závazek dodrží?
Pokud ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit, a to i v případě, kdy by tento vysoký objem intervencí ze srpna pokračoval.
R24: Jaký je Váš názor na debaty kolem oslabení koruny další cestou, například zavedením záporných sazeb?
Intenzita intervencí by v ČNB mohla vážnější debaty o možnostech zavedení záporných sazeb, které by učinily korunu méně atraktivní, otevřít. Nicméně vzhledem k problematičnosti negativních sazeb v tuzemském sektoru předpokládám, že ČNB bude raději vyčkávat a bude tolerovat několik měsíců intervence v objemech řádově sto miliard korun, než by se k negativním sazbám uchýlila.
Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem
Zároveň se domníváme, že mírný posun sazeb do záporu o desetiny procenta by situaci nezměnil. Stanovení citelnějších záporných sazeb o procento či více by ale představovalo pro tuzemský sektor vysoká rizika.
R24: V čem?
Má vysoký přebytek likvidity, velký objem vkladů domácností a firem. Záporné sazby by mu pouze působily dodatečné ztráty, protože bankovní sektor jako celek nemůže snížit objem své likvidity u ČNB – a to ani dodatečným úvěrováním – a záporným sazbám se tak vyhnout. Bankovní sektor by se tak mohl snažit své ztráty z negativních sazeb kompenzovat, například investicemi do rizikovějších aktiv s vyšším výnosem, nebo by mohl negativní sazby částečně přenést na klienty, kteří by pak raději začali držet hotovost.
V Dánsku, Švédsku či v eurozóně sice již negativní sazby jsou, ve srovnání s ČR se však jedná o typově jiné bankovní sektory, které nemají tak vysoké nadbytky likvidity. Negativní sazby by tak mohly přinést v případě ČR řadu rizik a ohrožovat tak paralelní cíl ČNB – péči o finanční stabilitu. ČNB tak dle našeho názoru bude stále raději preferovat navyšování devizových rezerv než nejistotu plynoucí ze záporných sazeb.
Jakub Seidler zastává od července 2014 pozici hlavního ekonoma ING Bank v České republice a jeho hlavní činností je příprava makroekonomických analýz a prognóz pro ČR. Jakub Seidler odstartoval svou kariéru v roce 2008 nástupem do ČNB, kde působil v odboru finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability a makroobezřetnostní politiky. Jakub Seidler absolvoval studium ekonomie na Univerzitě Karlově v Praze, kde také získal titul PhD.
Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde
