V České republice existuje systém financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku se odvíjí od úspěchu daného subjektu ve volbách. Úspěšnější strany obdrží větší příspěvek. Podpora se dělí na dva typy: jednorázovou a pravidelnou, která je vyplacena ročně po dobu daného funkčního období.
Jednorázový příspěvek se vyplácí pouze ve volbách do poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu a závisí na počtu získaných hlasů. U voleb do Evropského parlamentu je hranicí pro zisk příspěvku 1 % hlasů. Volební subjekt, který hranici překročí, dostane za každý hlas 30 Kč. Při hlasování do dolní komory parlamentu je hranice 1,5 % hlasů a za každý hlas se jednorázově vyplácí 100 Kč.
Graf níže ukazuje přehled všech stran, které tento příspěvek obdržely ve volbách 2017. U hnutí ANO částka překročila 150 mil. Kč, zatímco nejméně dostala Strana svobodných občanů, a to necelých 8 mil. Kč.
Graf 1: Procentní zisk ve volbách 2017 a vyplacené peníze v milionech Kč
Volby do Evropského parlamentu opět přinesly nejvíce peněz – přes 15 mil. Kč – do pokladny hnutí ANO. Nejméně, pouze něco kolem 1,1 mil Kč, obdržel recesistický subjekt „ANO, vytrollíme europarlament“, který překvapivě překročil hranici 1 % hlasů.
Graf 2: Procentní zisk v eurovolbách 2019 a vyplacené peníze v milionech Kč.
Pravidelné příspěvky pak záleží především na procentu hlasů získaných danou stranu či hnutím. U příspěvku na činnost rozhoduje hranice 3 % ve volbách do poslanecké sněmovny. Minimální výše činí 6 mil. Kč ročně. Za každou desetinu procentního bodu získanou nad hranicí 3 % a pod 5 % se vyplácí dalších 200 tis. Kč ročně. Každá sněmovní strana tak ročně obdrží 10 mil. Kč, u předvolebních koalic se tento příspěvek dělí počtem stran v dané koalici.
Příspěvek za mandáty se pak odvíjí od počtu získaných poslaneckých nebo senátorských křesel. Za jeden mandát se ročně vyplácí 900 tisíc Kč. Dále se příspěvek vyplácí za křesla v krajských zastupitelstvech a v pražském zastupitelstvu. Za každý mandát v těchto sborech strany získají 250 tis. Kč ročně.
V roce 2020 obdržely politické strany celkově následující částky:
Tabulka 1: Vyplacené peníze politickým stranám za rok 2020; pouze samostatné subjekty, které obdržely alespoň 1 mil. Kč
| ANO 2011 | 145 832 500 Kč |
| ODS | 77 343 750 Kč |
| ČSSD | 67 411 667 Kč |
| KDU – ČSL | 49 848 333 Kč |
| KSČM | 46 154 167 Kč |
| Česká pirátská strana | 41 300 000 Kč |
| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ | 38 412 500 Kč |
| Svoboda a přímá demokracie (SPD) | 35 550 000 Kč |
| TOP 09 | 29 095 000 Kč |
| Starostové pro Liberecký kraj | 6 550 000 Kč |
| Strana zelených | 3 712 500 Kč |
| Strana Práv Občanů | 3 125 000 Kč |
| SENÁTOR 21 | 2 025 000 Kč |
| SNK Evropští demokraté | 1 458 333 Kč |
| Strana soukromníků České republiky | 1 458 333 Kč |
| Občané patrioti | 1 316 667 Kč |
| Nestraníci | 1 150 000 Kč |
| JIHOČEŠI 2012 | 1 000 000 Kč |
| OSTATNÍCH 27 SUBJEKTŮ | 11 100 000 Kč |
Zdroj Ministerstvo financí. U ČSSD, ANO, ODS, KSČM, KDU-ČSL a TOP 09 včetně částek vyplacených politickým institutům.
Jelikož se v roce 2020 konaly pouze krajské a senátní volby, tabulka výše počítá pouze příspěvky vyplacené za mandáty v Senátu, Poslanecké sněmovně, 13 krajských zastupitelstvech a zastupitelstvu hlavního města Prahy.
V tabulce je patrný předěl mezi sněmovními a mimosněmovními subjekty. Hnutí ANO jako jasný vítěz sněmovních voleb 2017, ale i krajských voleb 2016 a 2020 čerpalo, více než dvojnásobek než ODS. Dále se umístily zbylé 3 tradiční strany, které vždy měly i silné zastoupení v krajských zastupitelstvech. ČSSD i KSČM v krajských volbách 2020 zaznamenaly výrazný propad voličské podpory, který se projevil na získaných mandátech. U ČSSD byl pokles ze 125 mandátů získaných v roce 2016 na 37, u KSČM z 86 na 13 zastupitelů.
Poněkud překvapivý se může jevit příspěvek pro Stranu Práv Občanů, kterou před více jak deseti lety založil Miloš Zeman. Její příjem ze státního rozpočtu pramení výhradně z krajských mandátů, které získala na koaličních kandidátkách v roce 2016 s SPD. V krajských volbách 2020 již tato strana nenominovala žádného kandidáta a její podpora z veřejných rozpočtů skončila.
Jihočeši 2012 a SNK-ED, obdobně jako SPO čerpaly peníze pouze za krajské mandáty. Ostatní mimosněmovní subjekty měly své zastoupení v senátu.
U sněmovních stran však peníze ze státního rozpočtu nejsou jediným příjmem. Podstatnou část tvoří také dary, případně vlastní hospodářská činnost. Podíl příjmu ze státního rozpočtu zobrazuje Tabulka 2 níže.
Tabulka 2: Podíl veřejných peněz na celkových příjmech za rok 2020
| ANO 2011 | 83,37 % |
| ODS | 39,72 % |
| ČSSD | 23,85 % |
| KDU – ČSL | 49,15 % |
| KSČM | 52,39 % |
| Česká pirátská strana | 72,09 % |
| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ | 41,34 % |
| Svoboda a přímá demokracie (SPD) | 87,64 % |
| TOP 09 | 63,27 % |
Zdroj: Výroční finanční zprávy daných stran a vlastní výpočet.
Vyšší podíl veřejných peněz na příjmech samozřejmě znamená větší závislost subjektu na v penězích ze státního rozpočtu. Nejvyšší podíl je u hnutí SPD následovaný hnutím ANO. Dary a členské příspěvky u těchto 2 subjektů jsou necelých 5 mil. Kč, respektive mírně přes 29 mil. Kč, a netvoří ani pětinu jejich celkových příjmů.
ČSSD a ODS jsou naopak strany s nejmenším podílem veřejných peněz na celkových příjmech. U ČSSD tento podíl snížil především úvěr přes 170 mil Kč. Na darech a příspěvcích strana obdržela bezmála 24,5 mil Kč. Dále také uvádí příjem z hospodářské činnosti, který pramení z pronájmu budov a činil za rok 2020 více jak 20 mil. Kč. Podobně jako ČSSD i KSČM vlastní nemovitosti v hodnotě stovek milionů korun. Tato činnost KSČM přinesla více jak 21 mil. Kč. Důvodem, proč je KSČM relativně závislejší na státní podpoře, je však nižší úroveň darů a členských příspěvků, které dohromady činily něco málo přes 20 mil. Kč.
U ODS stojí za nízkým podílem především dary a členské příspěvky. Ty v součtu činily více jak 69 mil. Kč a po příjmech ze státního rozpočtu tvořily nejobjemnější položku. Strana také čerpala úvěr, ale oproti ČSSD ve značně nižším objemu nepřesahujícím 39 mil. Kč.
Nejmladším politickým subjektem ve sněmovně je SPD a za ním hnutí ANO. Oba subjekty vykazují vysoký podíl veřejných peněz na celkových příjmech. Je zde tedy patrná korelace. Čím tradičnější strana, tím má větší podíl vlastních příjmů. Pro někoho může být hnutí STAN nový politický subjekt, ale dle webu volby.cz bylo založeno již v roce 2004 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj. I tento fakt potvrzuje tuto korelaci.
Ministerstvo financí na svém webu rovněž zveřejňuje příspěvky vyplacené stranám a hnutím od roku 1998. Bez započtení inflace a jen v prostém součtu vyplacených peněz ze státního rozpočtu v letech 1998-2020 byla na první příčce ČSSD, která obdržela 3,41 mld. Kč. Hned v závěsu je ODS, která získala 3,30 mld. Kč. Detailní přehled poskytuje Graf 3 níže.
Graf 3: Vyplacené peníze politickým stranám za roky 1998-2020; zobrazuje jen subjekty, které obdržely 100 mil Kč a více. U STAN, US-DEU a SNK-ED jsou započteny i historicky spřízněné strany a hnutí.
Téměř všechny strany, které obdržely alespoň 100 mil. Kč ze státní kasy, se alespoň v jednom volebním období v letech 1998-2020 dostaly do PS. Jedinou výjimkou je strana SNK-ED.
Zde se také potvrzuje, že vyplacené peníze jsou přímo úměrné úspěšnosti stran ve volbách. Není překvapivé, že tradiční strany ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL se umístily na prvních čtyřech pozicích. Současný hegemon hnutí ANO dostalo od vstupu do PS v roce 2013 lehce přes 1 mld. Kč.
V České republice financování politických subjektů z veřejných peněz tvoří podstatnou část jejich příjmů, ale zdaleka ne jedinou. Toto financování je stěžejní především pro malé strany. Financování tak v naší společnosti plní důležitou funkci, jelikož umožňuje novým subjektům nastartovat činnost. Příkladem může být Česká pirátská strana či TOP 09. Na druhou stranu tento systém pomohl vyrůst i jednorázovým projektům jako byly Věci Veřejné či pomohl Tomio Okamurovi v založení Úsvitu a posléze i SPD.
Dále také umožňuje přežít těžké časy tradičním stranám. Zde se to potvrdilo u KDU-ČSL, která vypadla ze sněmovny po volbách 2010, ale do sněmovny se vrátila po volbách 2013 a obhájila své setrvání v dolní komoře i ve volbách 2017. Případně se to potvrzuje u Strany zelených, která je stále činná i po řadě neúspěšných sněmovních voleb počínaje rokem 2010.
Financování politických subjektů z veřejných peněz je stabilizujícím prvkem v politickém boji. Umožňuje tradičním stranám přežít a nový stranám vznikat. Dále zatížení veřejných rozpočtů není nikterak veliké. Za rok 2020 bylo vyplaceno 0,56 mld. Kč, stání rozpočet celkově loni utratil více jak 1 842 mld. Kč. Politické strany jsou pilířem demokracie a současná veřejná podpora se zdá být přiměřená.
