Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Co čeká banky a trhy po neděli? Průvodce testy ECB a názory ekonomů

Zlomový okamžik pro evropské bankovní odvětví, moment, který může udat tón dalšímu vývoji finančních trhů ve zbytku roku, náprava pošramocené pověsti regulátorů. Tím vším je zveřejnění zátěžových testů bank, které si Evropská centrální banka (ECB) a Evropská bankovní asociace (EBA) přichystaly na neděli před obědem: oznámení výsledků je plánováno na 26. října ve 12:00 CET. Samotné banky mají výsledky testů dostat do rukou tento čtvrtek. Od toho momentu lze tedy čekat i dílčí úniky informací „zdrojů“.

V tomto textu přinášíme stručného průvodce tím, co vše testy znamenají a názory ekonomů, co lze od jejich výsledku čekat směrem k bankám i trhům.

Malý zátěžový průvodce

Zátěžovými testy EBA prochází celkem 123 evropských bank ze zemí Evropské unie – z 18 zemí eurozóny a zbývajících 10 zemí mimo euroblok. ECB, která s listopadem přebírá dohled nad klíčovými bankami eurozóny, souběžně zveřejní svou vlastní revizi jejich aktiv (známou jako AQR). Kromě základního scénáře, který v zásadě kopíruje oficiální predikce vývoje ekonomiky a bankovního prostředí, jsou banky v testech podrobovány také extrémnímu zátěžovému scénáři.

Předchozí zátěžové zkoušky EBA byly masívně kritizovány zato, že nechaly projít banky, u kterých se vzápětí s rozpukem dluhové krize v eurozóně ukázalo, že stabilní rozhodně nejsou. Plošně se to týkalo zejména španělských a portugalských, ale i italských bank. V loňském roce se pak zátěžové testy neuskutečnily, právě s odkazem na to, že dohled letos převezme ECB a ta si učiní podrobnější a tvrdší prověrky. I loni se ale spekulovalo, že skutečným důvodem je masívní nedostatek kapitálu v italských bankách (odhady se pohybovaly kolem 60 miliard eur), což by zátěžové testy musely vynést na světlo.

Propadne někdo? Kdo? Kolik?

I v zájmu „potřeby dokázat věrohodnost testů“ se očekává, že některé banky v těch aktuálních propadnou. Spekulace, které zatížily celý sektor evropských bank a v Praze i Vídni přiměly k poklesu titul, mířily ve středu na skupinu Erste. Ta to ostře odmítla. Podle španělské tiskové agentury EFE jsou na seznamu těch, kdo neprošel, dále italské banky Banco Popolare, Monte dei Paschi a Banca Popolare di Milano. Dále jsou to dle EFE řecké Alpha Bank, Piraeus Bank a Eurobank, portugalská Millennium BCP a belgická Dexia. Podle EFE je tam také další nejmenovaná banka z Rakouska a jeden kyperský ústav.

Jednotlivé velké banky vydaly své odhady, kdo testy neprojde. Střetávají se na čísle 10 až 15 bank a jmenují opakovaně některé portugalské a řecké banky, menší italské ústavy, německou banku „neobchodovanou na burze“ či některé z bank východní Evropy.

O významných bankách UniCredit a Commerzbank je známo, že před provedením testů rozsáhle prodávaly ze svých bilancí špatná aktiva. Na trhu probíhaly také rozsáhlé prodeje zejména realitních aktiv z bilancí bank. Pochyby některých analytiků směřují vůči Banco Popular Espanol, irské TSB, rakouské Volskbanken či německé Landesbank.

To, že v testech budou i neúspěšní, je jisté. Sám šéf EBA Enria na počátku října prohlásil: „Některé banky evropskými zátěžovými testy neprojdou“.

Propadli jsme. Co s námi, co na to trhy?

Evropská centrální banka (ECB) hodlá po skončení zátěžových testů bank v eurozóně zveřejnit velké množství dat o jednotlivých finančních domech. Zveřejněný rozsah dat přitom nemá mít obdoby. Data mají zahrnovat údaje o nesplácených úvěrech, ale také třeba o dluhovém financování.

ECB má také poprvé zveřejnit standardizované podíly takzvaných úvěrů se selháním vzhledem k nespláceným úvěrům. K dispozici mají být i standardizované údaje o opatřeních před úvěrovou ztrátou, která banky přijaly vzhledem ke svým špatným úvěrům. Analytikům a investorům to prý umožní lépe porovnávat situaci bank.

Finančním domům má dát ECB dle vyjádření z července nejprve dva týdny na to, aby přišly s plány, jak s případným nedostatkem kapitálu naložit. Ty z bank, které testy neprojdou, budou mít následně až devět měsíců podle povahy a míry selhání (uvádí se kratší doba pro selhání v základním a delší v zátěžovém scénáři) k nápravě.

Podle ECB se všeobecně očekává, že banky k pokrytí případných nedostatků, které zjistí kontrola aktiv, použijí nejčistší dostupnou formu akciového kapitálu. Nemají tedy následovat prodeje hned aktiv, ale jiné podoby kvalitnějšího kapitálu, včetně některých druhů dluhopisů.

Finančními trhy může otřást rozsáhlejší selhání bank na kterémkoli z trhů eurozóny, pozornost ale bude upřena zejména na německé a francouzské banky jako kotvu bankovního sektoru i zástupce zemí, které jsou ekonomickým motorem eurozóny.

Na střednědobém horizontu, ale i pro blízké měsíce, může výsledek zátěžových testů ovlivnit rozhodování ECB o tom, zda přistoupí k posílení měnové stimulace. Diskuse se rozvířily o to, jaký dluh bude nakupovat – kterých zemí a jaké splatnosti. Dle zdrojů z trhu první den realizace programu probíhaly odkupy francouzských a španělských dluhopisů, posléze italských, třetím dnem již aktiv z pohledu kvality od Itálie po Německo a to od krátkodobého dluhu až do splatnosti 10 let. Výsledek také může ovlivnit úvahy o nákupech korporátních dluhopisů centrální bankou na sekundárním trhu. Spekuluje se o odsouhlasení programu v prosinci a spuštění někdy v úvodu roku 2015.

Co očekávají tuzemští ekonomové?

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen

Zásadní problém bankovního sektoru eurozóny, potažmo Evropské unie, spočívá podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy v poměrně pomalém postupu v procesu konsolidace rozvah. „Poměr celkových aktiv ke kmenovému kapitálu největších evropských bank klesl z úrovně 50,5 procenta v krizovém roce 2008 na přijatelnější hodnotu 26,1 procenta v polovině loňského roku. Za stejné období se podařilo tentýž poměr snížit deseti největším americkým bankám z 32,8 na 14,1 procenta. Ještě v polovině loňského roku tedy platilo, že z perspektivy výše uvedeného poměru jsou rozvahy evropských bank jen v poměrně nepatrně konsolidovanějším stavu, než v jakém se nacházely rozvahy bank amerických v krizovém roce 2008,“ upozorňuje. Pozitivní sice podle něj v případě evropských bank je, že se jim daří uvedený poměr redukovat spíše navyšováním kapitálu než snižováním objemu aktiv, ale i tak je tempo konsolidace v porovnání s tempem, jehož dosahují americké banky, citelně pomalejší. „Pokud by evropské banky pokračovaly v konsolidaci svých rozvah tempem z let 2008 až 2013, dosáhnou plné konsolidace v průběhu první polovině roku 2015. V takovém případě by „v průměru“ splňovaly časový limit až devíti měsíců, který budou mít banky, jež neprojdou zátěžovými testy, stanoven k nápravě svých rozvah,“ uvádí Lukáš Kovanda.

Podle Kovandy tak lze očekávat, že nedělní zveřejnění zátěžových testů vykreslí následující obrázek evropského bankovního sektoru: Regulátoři budou konstatovat pomalý, ale jistý proces nápravy rozvah. Přitom nejspíše ukáží na několik, zřejmě pět až patnáct, ústavů, které budou muset v nastávajících měsících vyvinout mnohem koncentrovanější úsilí ve věci další konsolidace svých rozvah.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit

Hlavní ekonom české Unicredit Pavel Sobíšek vidí ve zveřejnění zátěžových testů omezení vnímání rizikovosti banky v případě, kdy ECB konstatuje, že banka disponuje dostatkem kapitálu. „Zároveň otevře jejímu vedení prostor pro odvážnější obchodní strategie, kupříkladu ve směru zvýšení úvěrové angažovanosti,“ uvedl v anketě pro Roklen24 Pavel Sobíšek. Naznačil i jména bank, které by testy projít nemusely. „Problémy portugalské banky BES byly pravděpodobně odhaleny právě díky probíhající revizi aktiv. Kapitálová nedostatečnost se ovšem předpokládá i u některých bank v ekonomicky zdravějších zemích včetně Německa, i když by nemělo jít o první ligu mezi bankami,“ uvádí pro Roklen24.

Jak se podle něj investoři postaví k bankám v seznamu hříšníků? „Řada bank si byla svých nízkých kapitálových polštářů vědoma a od začátku roku buďto kapitál navyšovala, nebo rozprodávala svá riziková aktiva. Má tak šanci reagovat na zveřejněné nedostatky prohlášením, že již byly odstraněny,“ uvádí Sobíšek.

K dopadům AQR na trhy ekonom Unicredit uvádí, že rozhodne vyváženost výsledků. „AQR nesmí být na jednu stranu vnímán jako pouhá formalita, na druhou stranu by neměl být seznam hříšníků tak rozsáhlý, aby budil obavy ze systémového rizika. Vzhledem k důležitosti změn v bankovním dohledu by ale bylo s podivem, kdyby na ně finanční trh nijak nezareagoval,“ shrnuje.

Milan Lávička, analytik J&T Banky

Analytik J&T Banky Milan Lávička pro Roklen24 také otevřeně říká, že jedním z důležitých cílů zátěžových testů je zvýšení důvěry investorů v celkovou kondici bankovního sektoru a z tohoto důvodu musí některé banky testy nesplnit. „Jinak by v jejich relevanci investoři jednoduše nevěřili. Na druhou stranu zároveň se zveřejněním výsledků by měly jednotlivé „problémové“ banky zveřejnit kroky, které povedou k nápravě. Osobně očekávám, že testy neprojde, či projde s nějakými výraznějšími výhradami pět až deset bank,“ uvádí Lávička.

Výsledky testů podle něj povedou k odlišnému vývoji u jednotlivých bank či jednotlivých regionů, podle toho, jak testy projdou. „Pro bankovní sektor jako celek by mohly být alespoň krátkodobě spíše pozitivní,“ míní analytik.

Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel soudí, že bank, které budou muset doplnit kapitál, bude velmi limitované množství. „Evropské banky jsou v dobré kondici. Od roku 2009 posílily svou kapitálovou bázi z 315 miliard eur na 460 miliard eur, když se zvýšily i jejich výnosy,“ poznamenává. Pokud jde o dopad na trhy, v krátkém období by výsledky mohly vyvolat více volatility, ale banky by mohly v delším období těžit z transparentnějšího prostředí.

Newsletter