Mnohé světové centrální banky v posledních týdnech snižovaly sazby. Potvrdí se po pátečním projevu guvernéra Fedu Powella, že dochází k obratu globální monetární politiky? Seznam mluvčích zatím není znám, ale hlavním tématem by měly být výzvy monetární politiky. Diskutovat se tak bude o dopadech rozdílných úrokových sazeb, důsledcích kvantitativního uvolňování, o novém mandátu centrálních bank či o cestě k normalizaci.
Tak jako v předchozích letech se bude i letošní výroční sympozium konat v americkém Jackson Hole. Konec týdne tudíž bude pro trhy zásadní událostí. V případě centrálních bankéřů jde totiž obvykle o nejlepší příležitost, jak naznačit budoucí směřování politiky. V minulých letech zde exšéf Fedu Ben Bernanke vyložil náznaky zahájení druhé a třetí fáze kvantitativního uvolňování. Guvernér ECB Mario Draghi zase oznámil možnost zahájení čistých nákupů aktiv v eurozóně a dále guvernér švýcarské národní banky Thomas Jordan potvrdil nezbytnost dalších nekonvenčních opatření monetární politiky.
Co můžeme očekávat?
Centrální banky by tak měly potvrdit, zda jsou připraveny jednat preventivně s cílem prodloužit současný hospodářský cyklus a zabránit recesi. Podíváme-li se na makroekonomický vývoj, máme řadu důvodů k obavám. Devět velkých ekonomik se nachází v recesi nebo na jejím pokraji. Zejména Německo, Velká Británie, Itálie, Brazílie a Argentina. Pro některé z nich jsou rizika pro růst zřejmá z dopadů obchodní války, u ostatních jde o dopady špatných politických rozhodnutí z posledních let.
Vzhledem k tomu, že jde o zásadní téma, je pravděpodobné, že se centrální bankéři podělí i o své názory na inverzi výnosové křivky. Zřejmě ji opět označí za nedůležitou. Je však zajímavé, že pobočka Fedu v Saint Louis nedávno zveřejnila článek o vztahu mezi inverzí křivky výnosů a recesí. Závěr je jasný: V Německu, Francii a USA následovala recese po téměř každé inverzi do několika let, což by mohlo znamenat, že v těchto zemích pravděpodobně nejde o až tak falešnou indikaci. Můžeme samozřejmě diskutovat, zda jde o nejlepší způsob předpovědi recese, asi se ale shodneme, že nedávná inverze signalizuje, že trh s dluhopisy považuje vyhlídky na dlouhodobý růst za slabé.
Guvernér Fed Powell by vedle toho mohl zlehčovat význam zářijového snížení sazeb o 50 základních bodů. Podle metriky, o které mluvíme, investoři očekávají, že příští měsíc bude prostor pro 50bodové snížení sazeb (podle CME je pravděpodobnost 35 % a podle Bloombergu 48 %). Proto nemůžeme vyloučit riziko volatilních trhů. Zvlášť když bude Powellův projev opět příliš opatrný a sdělí pouze možnost snížení sazeb o 25 základních bodů.
Kam až mohou sazby klesnout?
Odpověď na tuto otázku možná budeme mít už koncem týdne. Nedávný článek Bank of Japan o „reverzních sazbách“ uvádí, že pro eurozónu jsou na mínus 1 %. To by mohlo naznačovat, že ECB má stále dost prostoru pro zářijové snížení depozitních sazeb. V neposlední řadě by centrální banky měly varovat před riziky způsobenými měnovou válkou, zejména pokud jde o to, že Spojené státy staví Čínu do role devizového manipulátora. Měnová válka je přirozeným důsledkem obchodní války, ale riziko je však vyšší v tom, že může vyústit ve vyšší veřejné zadlužení a inflační bouři, jako se stalo v sedmdesátých letech minulého století.
Autorem textu je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
