V roce 2015, zejména jeho první polovině, budou pokračovat dva děje se zcela zásadním dopadem na globální ekonomiku. Prvním je posilování dolaru a prohlubování rozdílu mezi vývojem ekonomiky USA a dalších vyspělých zemí. Druhý pak představuje pokles cen komodit na světových trzích, zejména pochopitelně ropy, který částečně výsledkem právě posilování dolaru. Vzhledem k tomu, že výnosy amerických dluhopisů se stále pohybují nad výnosy jiných hospodářsky vyspělých zemí, lze očekávat příliv kapitálu do USA, který bude působit ve směru růstu cen amerických dluhopisů. Fakt, že americká centrální banka už nebude provádět zásah typu kvantitativního uvolnění, oslabuje apetit globálních investorů po rizikovějších dluhopisech, jako jsou ty rozvíjejících se trhů. Pokud by se rozhodla začít dokonce zvyšovat úrokové sazby, k čemuž může dojít ve druhém pololetí roku 2015, poptávka po rizikovějších dluhopisech dále poleví, protože investoři začnou požadovat vyšší diferenciál mezi bezpečnými a méně bezpečnými aktivy, jimž obecně pomáhají nekonvenční měnověpolitické stimuly typu kvantitativního uvolňování.
Eurozóna se sice v prvním čtvrtletí 2015 pravděpodobně dočká svého plnohodnotného kvantitativního uvolňování, tedy odkupu vládních dluhopisů členských zemí, avšak toto opatření zřejmě nebude mít na globální úrovni dopad srovnatelný s dopadem kvantitativního uvolňování v USA. Kvantitativní uvolňování v eurozóně ve své úvodní fázi podnítí růst jak evropských akcií, tak dluhopisů. Tento efekt ale může poměrně rychle vyprchat, zvláště tehdy, ukáže-li se, že kvantitativní uvolňování v eurozóně nemá kýžený efekt. To je poměrně pravděpodobný scénář, jelikož v měnové unii bez vlastního společného dluhopisu a navíc se silnou tradicí bankovního úvěrování (tj. úvěrování bez účasti kapitálového trhu) jsou vyhlídky opatření typu kvantitativního uvolňování obecně slabší.
Očekávaný další růst americké ekonomiky a její vzdalování se ostatnímu vyspělému světu značí dobré vyhlídky tamního akciového trhu. Zazářit ale mohou i některé rozvíjející se trhy, třeba indický. Po přesvědčivém vítězství ve volbách konaných v květnu 2014 je tam u moci ministerský předseda Nárendra Módí. Lze od něj čekat spíše modernizaci než nějakou zásadní liberalizaci indické ekonomiky, ale i to jí jistě pomůže. Kromě toho bude hrát Indii do karet nízká cena ropy, která pomáhá krotit tamní inflaci a obecně přispívá k růstu ekonomiky, která – podobně jako mnohé jiné asijské ekonomiky – ropu ve značných objemech dováží.
