Vojenská pomoc, diplomatická podpora a stále rostoucí přítomnost Ruska v Sýrii budí v politicích po celém světě podezření. Co chce Rusko v Sýrii? CNBC se zaměřila na důvody, které by Rusko k zapojení do konfliktu, který je vzdálen přes dva tisíce kilometrů, mohly vést.
Válka s Islámským státem?
Rusko posílá do Sýrie vojenské vybavení ve snaze pomoci západním silám a kontroverznímu syrskému prezidentovi Bašáru Assadovi v boji proti teroristické skupině zvané „Islámský stát“. Ta převzala moc nad částí Iráku a Sýrie s cílem upevnit svůj samozvaný chalífát. Výsledkem je vstup Sýrie do občanské války. „Podporujeme Syrskou vládu a její snahu čelit teroristické agresi,“ řekl Putin na úterním bezpečnostním summitu v Tajikstanu.
Rostoucí Kremelská přítomnost v Sýrii přidělává vrásky i Spojených státům. Ty se však domnívají, že takovéto chování je součástí geopolitické strategie, která by mohla pomoci Rusku získat trvalou a pohodlnou vojenskou přítomnost na Středním východě. Ačkoli jsou američtí představitelé vůči ruské intervenci v Sýrii skeptičtí, islámské země pro Rusko hrozbu znamenají říká Lilit Gevorgyan, Russian & CIS senior ekonom IHS. Jeden příklad za všechny je Čečensko. Islám je zde hlavní náboženství a anti ruský sentiment je u místních občanů požadujících nezávislost velmi silný. „Hrozba islámského státu vůči Rusku není spekulace, je to fakt,“ řekla ve středu Gevorgyan. „IS by mohl využít problémů v severním Kavkazu pro nábor do svých řad. V červnu tohoto roku dokonce prohlásil, že v severním Kavkaze vytvoří provincii. To je základní důvod Ruské přítomnosti v Sýrii.
„Jen“ podpora Assadova režimu?
I přes důvěryhodná tvrzení o používání chemických zbraní vůči vlastnímu obyvatelstvu je Putin Asadovým dlouhodobým zastáncem. Západ přítelem Asada není, nicméně v boji proti Islámskému státu jeho spojencem je. Navzdory společnému nepříteli varoval americký ministr zahraničí John Kerry na počátku tohoto týdne svůj ruský protějšek, že pokračující podpora Moskvy prezidentu Asadovi „riskuje zhoršení a rozšíření konfliktu. Asad nikdy nebude důvěryhodný člen koalice bojující proti IS,“ řekl Kerry a dodal, že „vojenské řešení syrského konfliktu neexistuje. Pode Kerryho může být vyřešen pouze prostřednictvím politické transformace a to bez Assada.“ Někteří analytici se zastávají podobný názor a domnívají se, že Ruským cílem je podpořit Asadův režim, nikoli porazit IS.
Vojenské základny a investice
Putin v úterý poznamenal, že jeho vláda bude pokračovat v posílání vojenské pomoci do Sýrie. Dobré vztahy s tamním režimem zdá se umožní vznik užitečné vojenské základny i kýženou přítomnost na Blízkém východě. V pobřežním městě Tartus již má námořní základnu, která zajišťuje přístup k Středozemnímu moři. Mluvčí Pentagonu začátkem týdne řekl, že stálý přísun lidí a zařízení do blízkosti města Latakia naznačuje, že Moskva zde má v plánu vytvořit leteckou základnu. Co se investic týká, Rusko zde má obchodní expozice a v minulosti se podíleli na energetických projektech. „Sýrie však pro Rusko nikdy nebyla klíčovým obchodním partnerem,“ dodává Gevorgyanová.
Odklon pozornosti od Ukrajiny?
Ruská snaha profilovat se jako pomocník v boji proti Islámskému státu může mít ještě další důvod. Odborníci se domnívají, že syrský konflikt je užitečnou zástěrkou pro odklon pozornosti od Ukrajinské krize.
„Podpora Ruska Asadovu režimu je poháněna úvahami o globálních sférách vlivu,“ říká Liza Ermolenko, ekonomka pro rozvíjející se trhy v Capital Economics. „Je zřejmé, že Rusko ztratilo vliv na Ukrajině. V sázce je mnoho. Je třeba pomoci Asadovi obnovit plnou kontrolu nad Sýrií a zabránit přechodu země pod americkou sféru vlivu.“
Kvůli ruské „pomoci“ při proruském povstání na východní Ukrajině v březnu 2014, byly na Rusko uvaleny mezinárodní sankce. Převést pozornost na Sýrii by mohl pomoci jak od kousavých sankcí, tak odvrátit celosvětovou pozornost od ruského chování na Ukrajině.
