Na amerických trzích se dnes z důvodu státního svátku Dne díkůvzdání neobchoduje. Dolar posiluje v dolarovém indexu i proti euru. Koruna smazala ztráty a jako jediná v regionu se krátce dostala do zisku. Hranice 26,11 za euro prolomena nebyla.

Co když ČNB blafuje?

Koruna má za sebou úspěšný týden, během kterého opět posunula hranice své síly o zhruba 14 haléřů. Přispěla k tomu primárně dobrá domácí data, stejně tak i slabší pozice eura. Ve hře je ale stále i Česká národní banka a její sazby. Budou vyšší již letos? Co když bankovní rada jen blafuje?

Česká měna zahajovala týden kolem úrovně 26,35 za euro. Postupem času se posunula k aktuálním 26,21 EURCZK, přičemž nejsilnější hodnota posledních pěti dní a doby po ukončení kurzového závazku ČNB vůbec činila 26,192 za euro.

Hlavním motorem korunových zisků byla dobrá data z českého trhu práce, stále „holubičí“ rétorika Evropské centrální banky, která oslabila euro, ale především inflace. Ta skončila v květnu nad očekáváním trhu, a to na 2,4 % oproti predikci na 2,2 %.

Inflace „bezpečně“ nad cílem ČNB. Koruna sílí na pointervenční rekordy

Na základě tohoto výsledku a budoucího výhledu, který i nadále pracuje s tempem růstu cen vyšším, než je inflační cíl ČNB na 2 %, mnozí analytici a ekonomové věří v brzké navýšení úrokových sazeb. To by dle aktuální prognózy centrální banky mělo proběhnout letos ve třetím čtvrtletí, resp. ve druhé polovině roku 2017.

ČNB si dala za cíl postupný návrat měnové politiky směrem k normálu. Nedílnou součástí toho je, resp. bude, právě zvyšování úroků. Ještě nedávno se spekulovalo o tom, že pokud koruna nevykáže „dostatečné“ zpevnění, které v podstatě funguje jako prostředek přísnějších měnových podmínek, vznikne logicky potřeba zvýšit sazby. Od 6. dubna, kdy ČNB ukončila kurzový závazek, evidujeme zpevnění o necelých 2,8 %, a to při inflaci nad cílem. Je teda patrné, že silnější domácí měna tempo růstu cen nikterak výrazně nebrzdí.

Dostáváme se tak do situace, kdy, jak zmínil hlavní ekonom ING Jakub Seidler, růst cen společně se začínajícím přehříváním ekonomiky vytváří potřebu zpřísnění měnové politiky právě formou vyšších úroků. Pokud se však zaměříme na prognózu ČNB, vidíme, že vývoj inflace za poslední dva měsíce byl horší, než bankovní rada očekávala. Byl tedy horší než ta predikce, na základě které vznikla představa vyšších sazeb již během letošního roku.

Květová meziroční inflace byla nižší, než očekávala ČNB

Vyjma „nesplněné“ prognózy do hry vstupuje další fundament, a to Evropská centrální banka. Ta na posledním zasedání ze svého rozhodnutí o sazbách vypustila možnost jejich dalšího snížení na nižší úrovně, ovšem „zbytek“ rétoriky, včetně možnosti manipulace s programem kvantitativního uvolňování, ať už z hlediska délky jeho trvání či měsíčního objemu (oboje ve smyslu prodloužení/navýšení v případě potřeby), zůstal poměrně citelně „holubičí“. Vše pak podtrhuje zhoršení výhledu evropské inflace směrem dolů, což naznačuje, že extrémně uvolněná politika ECB potrvá i nadále.

Pokud by se tak ČNB uchýlila k utahování své politiky, zatímco by její evropská kolegyně prováděla pravý opak, dostali bychom se do situace, kdy by do české ekonomiky začal proudit další zahraniční kapitál. To by mohlo vzhledem ke stále aktuální překoupenosti koruny a především vzhledem k odhadovanému objemu otevřených spekulativních sázek na zpevnění české měny mohlo vyvolat problémy. Pokud by koruna v souvislosti s vyššími sazbami dále posílila, někteří spekulanti by se mohli vrhnout na uzavírání svých pozic, což by kurz koruny s největší pravděpodobností posunulo na citelně slabší hodnoty.

Draghi a vypuštění možnosti ještě víc snížit sazby? Nikdy neříkej nikdy…

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy zahájila ČNB „mediální ofenzívu“, v rámci které trh doslova přesvědčuje, že zvýší úrokové sazby v souladu s aktuální prognózou, tedy ve druhé polovině roku. Na druhou strnu, tento postoj můžeme s nadsázkou považovat, už jen díky výše zmíněným argumentům, za blafování. ČNB by podle Kovandy nemusela být v oblasti možného navýšení sazeb tak ukvapená. Pomocí oné ofenzívy chce zabránit například tomu, aby trh nabyl přesvědčení, že z důvodu zaostávání inflace za prognózou centrální banky upustí od zvýšení úroků. „Toto přesvědčení trhu by totiž zesílilo tlak na oslabení české měny,“ míní ekonom. „Proto bankovní radní obchodníky ujišťují o připravenosti zvýšit sazby v souladu s prognózou, i když reálně se tato prognóza i v případě inflace v měsíci květnu rozchází s realitou,“ dodal.

Představu o tom, že ČNB opravdu nemá kam spěchat, potvrzuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj má banka volné ruce, ovšem vývoj inflace napříč Evropou, kurz koruny a stav evropské měnové politiky hovoří spíše ve prospěch pomalejšího scénáře tzv. úrokové normalizace.

 

Newsletter