„Finanční trhy hrají ve světě dvě klíčové role. Jednak pomáhají propojit deficitní a přebytkové jednotky, za druhé pak umožňují řízení rizik prostřednictvím diverzifikace a pojištění.“ Tak ve svém sloupku zveřejněném na serveru Project Syndicate popisují dva environmentální alarmisté Jeffrey Sachs a Hendrik Du Toit hlavní důvod existence finančních trhů. Ty mají do budoucna sloužit především jako nezbytný zdroj dosažení udržitelného rozvoje, který otevře prostor pro další investiční příležitosti.
V podstatě se tedy jedná o dva navzájem se podporující motory, které vedou ke všeobecně lepšímu ekonomickému, sociálnímu, ale i environmentálnímu stavu lidské společnosti. „Z tohoto důvodu se letos v červenci sejdou světoví lídři v Addis Abebě na Konferenci o financování rozvoje. Je totiž potřeba, aby byl finanční průmysl připraven poskytnout praktická řešení otázek ekonomického růstu, redukce chudoby a udržitelnosti kvalitního stavu životního prostředí.“
Letošní rok by měl být konečně tím, kdy vstoupíme do tolik očekávané fáze udržitelného růstu. Přispěje k tomu nejen výše zmiňovaná konference, ale i zářijové zasedání Organizace spojených národů, kde budou přijaty hlavní cíle udržitelného rozvoje, a stejně tak i prosincová Konference o změně klimatu. 193 zemí se tedy pokusí zajistit, aby světový růst společně se snižováním chudoby pokračoval ve zdravém životním prostředí.
Bude to však za pět minut dvanáct. Globální ekonomika, i přes všechny překážky, sice dosahuje celkového ročního růstu na úrovni 3 až 4 %, ale stále se nejedná o tolik usilovaný udržitelný rozvoj. Ve většině koutů světa je totiž růst vychýlen ve prospěch bohatých a naopak v neprospěch nejen chudých, ale i samotného životního prostředí.
Změna klimatu je jedna z největších environmentálních hrozeb. Pokud se udrží současný trend spalování fosilních paliv, dočkáme se celkového nárůstu teploty o 4 až 6 stupňů celsia nad úroveň, kde se nacházela v době před průmyslovou revolucí. Toto zvýšení pak bude mít katastrofické následky nejen na produkci potravin, biodiverzitu ale hlavně na lidské zdraví, což povede k ohrožení samotného přežití společenských komunit po celém světě. Světové vlády už sice podnikly první kroky, které mají udržet oteplování pod 2 stupni celsia, avšak stále je nutné realizovat nezbytná opatření vedoucí k vytvoření energetického systému s nízkými emisemi uhlíku.
V tuto chvíli přichází na řadu finanční sektor a jeho klíčová role „katalyzátoru“ globálního udržitelného růstu. Každý efektivně fungující finanční trh by měl střadatelům a investorům poskytovat dlouhodobě přesné informace, čímž by umožnil podnikům, penzijním i investičním fondům a dalším investičním subjektům alokovat své zdroje do projektů přinášejících solidní a dlouhodobou odměnu. Prostřednictvím toho je pak možné uchránit své úspory před jakoukoliv finanční kalamitou. V otázce změny klimatu to pak znamená, že například pobřežní a nízko položená města budou mít dostatek prostředků potřebných pro svoje přežití v prostředí zvyšujících se teplot.
Efektivní finanční trhy by měly přispět k přesměrování úspor z bohatých zemí s relativně nízkými vyhlídkami dlouhodobého růstu k těm chudším, kde je růstový potenciál mnohem větší. Tyto země pak budou mít možnost v podstatě přeskočit jinak dlouhodobý proces vývoje, jednak díky novým zdrojům, ale především díky tolik potřebným informacím, které společně s financemi obdrží. Ještě před deseti lety žily stovky miliónů Afričanů naprosto odděleně od světového informačního proudu. Dnes, díky financím přicházejícím společně s cennými informacemi, se těší rozvinutější infrastruktuře, zdravotním a vzdělávacím programům ale i online bankovním službám.
V tuto chvíli bude potřeba, aby si finanční trh uvědomil, jakými změnami bude muset v důsledku stanovení cílů udržitelného růstu projít. Nastal čas přijmout koncept „pravého“ dlouhodobého investování, které vyžaduje přesun kapitálu přesně k těm investičním příležitostem, jež zabezpečí udržitelnou budoucnost nás všech. Nejen veřejné, ale hlavně soukromé investice jsou potřeba k přechodu na nízko uhlíkovou ekonomiku. Dnešní investoři, a vůbec celý finanční průmysl, musí hledět mnohem dál, nesmí zabřednout v současném trhu při současných cenách, když budoucnost je mnohem zářnější.
Příklad může být následující. V dnešním světě neexistuje světová cena „uhlíku“, která by přesměrovala investice od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Víme však, že v souladu s limitou udržení globálního oteplování pod 2 stupni celsia, bude potřeba, aby tato cena vznikla. Investoři jakožto správci dlouhodobého kapitálu si tento fakt budou muset uvědomit a přesunout tak své zdroje do nízkouhlíkových zdrojů energie.
K úplnosti vize udržitelného rozvoje bude potřeba, aby finančníci začali úzce spolupracovat s vládami. Dohromady tak dokážou vytvořit potřebný finanční systém, který v sobě bude mít začleněny potřebné stimuly k participaci na vytvoření a zachování celosvětového udržitelného rozvoje. Základem musí být globální finanční základna, která by bezproblémově umožnila převod zdrojů z kapitálově bohatých zemí směrem k těm rozvojovým.
Závěrem pak Sachs s Du Toitem upozorňují na funkci financí jakožto nejúčinnějšího prostředku lidského pokroku. Úkolem současných finančních lídrů by tedy měl být hlavně přesun investic do schopností, dopravy a udržitelných technologií, které dokážou eliminovat chudobu a naopak podpořit životní prostředí a prosperitu. Jen tak bude možné, aby si finančníci napravili svou pošramocenou reputaci, která se s nimi táhne od doby poslední finanční krize.
