To, že se Řecko potýká s problémem odlivu vkladů, je známo už poměrně dlouho. Vše začalo nezdařenou volbou prezidenta a pokračovalo předčasnými volbami. Uklidnění přišlo až po 20. únoru, kdy bylo dohodnuto čtyřměsíční prodloužení finanční pomoci. Řecko se ale za tu dobu musí dohodnout s věřiteli na patřičných reformách. Co je však méně známé, je fakt, kam Řekové své vklady přesouvají. Posílají je do jiných bank, nebo si je ukládají doma pod matraci?
Podle dat řecké centrální banky by se na první pohled dalo říci, že pravděpodobnější je alternativa převodu vkladů do jiných bank. V rámci rozvahy Bank of Greece je vidět, že se položka oběživa za posledních několik měsíců nijak výrazně nezvýšila (viz. graf č.1).
Háček je v tom, že oběživo zcela nereflektuje současnou řeckou situaci. Tento ukazatel totiž zobrazuje pouze množství hotovosti, které bylo Řecku přiděleno v rámci stanoveného podílu na celkovém oběživu eurozóny. Veškerá hotovost nad rámec množství, které bylo Helénské republice přiděleno, je totiž ukryta pod položkou „čisté závazky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému“ (viz. graf č.2).
Do roku 2009 nepotřebovalo Řecko žádnou hotovost navíc. S příchodem globální finanční krize se však situace změnila. Velikost „extra oběživa“ se do roku 2012, tedy do vypuknutí politické krize, vyšplhala až na 22 miliard euro. Poté nastal dlouhodobý pokles. Zvrat přišel až v prosinci 2014, tedy v době kolapsu vlády expremiéra Samarase. Objem dodatečné hotovosti se tak od konce minulého roku zvýšil o necelých 10 miliard eur.
K odpovědi na to, zda si Řekové převádějí své vklady do jiných bank, nebo si je „syslí“ pod matrací, se dostaneme, pokud obě sledované položky sečteme dohromady (viz. graf č.3). Jak je vidět, tak se za poslední tři měsíce od konce února 2015 zvýšil objem řecké hotovosti o 10 miliard eur. A to je přesně to, co teď najdete pod řeckou matrací.
