Dnes byl zveřejněn zápis z posledního zasedání bankovní rady České národní banky, které proběhlo dne 4. května 2017. Co hlavního dokument říká?
Ze situační zprávy vyplynulo, že inflace v prvním čtvrtletí 2017 dále vzrostla a dostala se do horní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB. Tento vývoj byl tažen zvyšující se jádrovou inflací, v níž se – vedle některých jednorázových vlivů – projevuje obnovení růstu cen zahraničních průmyslových výrobců a inflační tlaky z domácí ekonomiky.
Letos by tempo růstu cen mělo setrvat v horní polovině tolerančního pásma cíle, k němuž se vrátí počátkem příštího roku. Aktuálně kulminující inflační tlaky se zmírní v důsledku obnovení protiinflačního vlivu dovozních cen a oživení dynamiky produktivity práce.
Růst české ekonomiky bude tažen robustní dynamikou spotřeby domácností a oživením investic při pokračujícím růstu zahraniční poptávky. Růst domácí ekonomiky se bude projevovat zrychlením dynamiky mezd. S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu příštího roku.
Co se týče měnového kurzu, ten bude dle prognózy posilovat, mimo jiné ve spojitosti s pokračující reálnou konvergencí české ekonomiky k zemím eurozóny. Ve směru posílení kurzu bude navíc působit i kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující program nákupu aktiv ze strany ECB v průběhu letošního roku.
Na druhou stranu, prognóza kurzu ovšem nebere do úvahy, že jeho posilování může být i v dalších čtvrtletích výrazně tlumeno tzv. překoupeností české koruny
V následné diskuzi zaznělo, že rada vyhodnotila rizika nové prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Za hlavní nejistotu byl opakovaně označen vývoj měnového kurzu, který po opuštění kurzového závazku posílil zatím jen mírně. Trh zůstává překoupený a uzavírání korunových pozic finančních investorů může vést ke zvýšené volatilitě kurzu v budoucnu, přičemž v průměru může koruna setrvat na slabších hodnotách oproti predikci.
Opakovaně také zazněl názor, že rovnovážná nominální úroveň měnového kurzu se během kurzového závazku posunula na slabší úroveň v důsledku průsaku oslabení kurzu koruny do inflace a ostatních nominálních veličin.
Bankovní rada věnovala část své diskuse také otázce vztahu měnové politiky a finanční stability. Pokud by kurz z výše uvedených důvodů zůstal na slabší úrovni vůči prognóze, vznikal by větší prostor pro zpřísnění měnových podmínek jejich úrokovou složkou. Bylo přitom konstatováno, že tento vývoj by byl příznivější z pohledu finanční stability, neboť zpřísnění měnových podmínek pomocí kurzové složky by nemělo žádoucí tlumící vliv na poptávku domácností po úvěrech.
Panovala nicméně shoda, že zpřísnění úrokové složky měnových podmínek ve druhé polovině letošního roku by mělo být pozvolné, mimo jiné aby nevedlo ke zvýšení kreditního rizika. Bylo také opakovaně zmíněno, že opuštění kurzového závazku znamená krok k postupnému návratu ke standardní formě provádění měnové politiky skrze nastavení úrokových sazeb. Na druhou stranu bylo opakovaně řečeno, že měnová politika tak krátce po ukončení kurzového závazku při současném nastavení úrokových sazeb poblíž nulových hodnot stále ještě není v normálním módu.
Přítomni na zasedání byli: Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Marek Mora, Tomáš Nidetzký.
