Evropská ekonomika se nachází v podivné situaci. I přesto, že data ekonomického růstu, spotřeby a spotřebitelské důvěry v eurozóně vykazují pozitivní vývoj, stále se po Evropě prohání strašák deflace. Taková kombinace se však nevyskytuje příliš často. Představu o tom, co se vlastně děje v této nevšední situaci, pak může nastínit vývoj ceny piva.
Celkově bývá pokles evropské cenové hladiny přisuzován především propadu cen ropy, který trvá už od června minulého roku. I tak na tom nebyla eurozóna nijak valně ani předtím, trend klesajících cen se na starém kontinentu drží v podstatě už od roku 2012 (viz. graf č.1).
„Černé zlato“ však není jedinou kapalinou zažívající obdobný vývoj. Heineken, Carlsberg, AB Inbev a další společnosti vařící pivo se dlouhodobě potýkají s poklesem cen svých produktů (viz. graf č.2). Měřeno vývojem price/mix indexu, který určuje hodnotu produktu tak, jak ji stanovují sami výrobci, si trh piva prochází poklesem cen od listopadu 2013.
Pivovarnické společnosti stejně jako zemědělští výrobci silně profitují na propadu cen ropy, jelikož se výroba piva řadí mezi jednu z energeticky nejnáročnějších činností. Proto se dá čekat, že se cena zlatavého moku opět zvedne, jakmile se vytratí veškerý efekt levného „černého zlata“.
Pokles cen může být pro někoho pozitivní zprávou. Avšak toto nadšení nesdílí ekonom z Duetsche Bank Taimur Baig. „V posledních desetiletích si centrální banky průmyslových zemí udržovaly svou důvěryhodnost tím, že plnily stanovené inflační cíle. V dnešní době, kdy jsou finanční trhy otevřenější, propojenější a jejich vliv na reálnou ekonomiku je mnohem výraznější, se zadluženost stejně jako růst či propad cen aktiv staly hlavními příčinami ekonomických výkyvů. Vlivem toho jsou pak náklady deflace mnohem větší, než byly kdy předtím,“ připisuje Baigova slova server Business Insider.
Pokud je situace opravdu taková, jak ji Baig popisuje, Německo na tom není vůbec špatně (viz. graf č.3). Zatímco ceny piva v rámci eurozóny dlouhodobě klesají, v Německu byl vývoj opačný. Náklady všeobecného poklesu cen jako by se německému pivnímu trhu vyhnuly obloukem.
Ceny napříč celým Německem rostou a země se tak postupně dostává z klesajícího trendu, v jehož spárech byla od eurokrize 2012 (viz. graf č.4). Jasně to reflektuje i fakt, že si německá ekonomika udržuje mírné tempo růstu a blíží se do stavu plné zaměstnanosti. Oba tyto ukazatele mají obvykle vliv na obnovu růstu cen, což nakonec dokazují i poslední data, dle kterých se Německo vymanilo se spárů deflace. S nadsázkou tak lze říci, že cena piva může být předzvěstí růstu cen.
