Když jsou úrokové sazby vysoké, lidé si půjčují méně a více spoří. Když jsou nízké, úspory jdou dolů a půjčky nahoru. Co se stane, když zůstanou sazby negativní? V Dánsku, kde jsou sazby pod nulou nejdéle na světě, soukromý sektor spoří více než v době, kdy byly sazby pozitivní, tedy před rokem 2012. Soukromé investice jsou nižší a ekonomika je v „nízko-růstové krizi“, abychom citovali Handelsbanken. Nejnovější inflační data vykazují stagnaci.
Dánsko má v penzijních a investičních úsporách asi 600 miliard dolarů. Lidé, kteří pomáhají tyto prostředky dohlížet, říkají, že logika levných peněz formou investic se neshoduje s poklesem sazeb pod nulu. To proto, že spotřebitelé a podniky si takovou extrémní politiku interpretují jako znamení krize bez předvídatelných následků. „Negativní sazby jsou kontraproduktivní,“ uvedl Kasper Ullegaard, ze Sampension. Taková politika „nutí lidi více spořit, aby ochránili svou budoucí kupní sílu, a rozhodují se spíše pro méně riziková aktiva.“
Růst #HDP #eurozóny se zdvojnásobil, vrátila se #deflace – Roklen24.cz https://t.co/Yi5D3Soyfp @roklen24 pic.twitter.com/lMVNB3Qg0p
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. dubna 2016
Měnový závazek
Makro údaje teorii potvrzují. Dánská vláda odhaduje, že investice v soukromém sektoru bude v tomto roce na úrovni 16,1 procenta HDP. Pro srovnání v roce 1990 a 2012 to bylo 18,1 procenta. Úspory v soukromém sektoru dosáhnou v tomto roce 26 procent HDP. Ve dvou dekádách před tím, než šly sazby do záporu, byly úspory na úrovni 21,3 procenta HDP, jak ukazují data ministerstva financí. Čísla také naznačují, že společnosti rekordně nízkých sazeb k expanzi nevyužívají.
Dánská centrální banka tvrdí, že negativní sazby fungují, protože jejím jediným úkolem je udržet korunu zavěšenou k euru v pásmu 2,25 procent. Měnový režim se dostal pod tlak na začátku loňského roku, kdy od svého měnového závazku ustoupila Švýcarská centrální banka, a ostatní centrální banky se staly terčem spekulací.
#Euro vystoupalo poprvé za půl roku nad 1,15 $EURUSD – Roklen24.cz https://t.co/XznatkBvbK prostřednictvím @roklen24
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. května 2016
Makro pochybnosti
Zatímco měnový režim „se dodržuje“, makroekonomický spád poskytuje jen málo důvodů k oslavám. Existuje jen málo znamení, že extrémní monetární stimul napomáhá růstu. Vláda minulý týden srazila prognózu HDP pro letošní rok na 1,1 procenta z předchozí úrovně 1,9 procenta. Inflační data za březen ukázala, že roční ceny po zhruba dvou letech stagnovaly – s hodnotami hluboko pod 1 procento.
A Handelsbanken navíc varuje, že její bitva o euro závazek ještě není u konce. Carsten Stendevad, výkonný ředitel dánského penzijního fondu ATP, poznamenává: „Jsem velmi znepokojen, co tyto nízké, záporné sazby znamenají. Jde mi o to, co znamenají pro oceňování aktiv. Je zřejmé, že na ceny aktiv vliv mají. To je záměr, ale je to vždy důvod k obavám, pokud je oceňování aktiv poháněno více politikou centrální banky, než generováním cash flow. „
Jediným světlým bodem je tak to, že dánské banky negativní sazby přestály. Danske Bank A / S, největší věřitel v zemi, oznámila v roce 2015 rekordní zisk. Výsledky prvního čtvrtletí překonaly odhady analytiků částečně proto, že banka odepsala znehodnocené půjčky, u kterých bylo pro Dány dřívější splacení uprostřed rekordně nízkých sazeb snadnější.
CEO banky, Thomas Borgen, říká, že se Danske Bank „připravuje na to, že takto nízké sazby vydrží delší časové období.“ Většina ekonomů, kteří Dánsko sledují, neočekávají posun do kladných sazeb do roku 2018. „Nakonec budou mít záporné sazby opačný účinek než je zamýšlené,“ řekl. „Spíše omezí poskytování úvěrů, než pomohou půjčkám.“
